Powered by Smartsupp
Domů Informace ze světa maziv Výměna motorových olejů
Domů Informace ze světa maziv Výměna motorových olejů
Výměna motorových olejů

Výměna motorových olejů

Článek uvádí některé aspekty, které ovlivňují hospodaření a manipulaci s mazivy, zejména s motorovými oleji, v autoservisech. Jsou uvedena specifika autorizovaných a neautorizovaných autoservisů. V závěru jsou uvedeny některé zásady pro správnou výměnu a provozování motorových olejů. Zdroj: Ing. Jaroslav Černý, CSc. (Ústav technologie ropy a petrochemie, VŠCHT Praha)

Článek uvádí některé aspekty, které ovlivňují hospodaření a manipulaci s mazivy, zejména s motorovými oleji, v autoservisech. Jsou uvedena specifika autorizovaných a neautorizovaných autoservisů. V závěru jsou uvedeny některé zásady pro správnou výměnu a provozování motorových olejů. Zdroj: Ing. Jaroslav Černý, CSc. (Ústav technologie ropy a petrochemie, VŠCHT Praha)

aneb: co můžeme očekávat od autoservisů

Článek uvádí některé aspekty, které ovlivňují hospodaření a manipulaci s mazivy, zejména s motorovými oleji, v autoservisech. Jsou uvedena specifika autorizovaných a neautorizovaných autoservisů. V závěru jsou uvedeny některé zásady pro správnou výměnu a provozování motorových olejů

Úvod

Každé pracoviště, kde se nějakým způsobem pracuje s mazivy, má svá pevně daná pravidla, která by měla být všude stejná a která odpovídá správnému zacházení s mazivy. Každé pracoviště má ale také svá některé specifika, kterými se řeší určité organizační či právní záležitosti. Pracovišti, se kterými většina lidí přijde do styku, jsou autoservisy. Každý zná z vlastní zkušenosti, že v každém autoservise se k zákazníkovi chovají jiným způsobem. Co někde zákazníkovi povolí, jinde vůbec nepřichází v úvahu. Podobný přístup je také při práci s motorovými oleji. V dalším textu jsou stručně shrnuty některé zásady, kterými se řídí olejové hospodaření ve většině autorizovaných i neautorizovaných autoservisech. Uvedeny jsou i některé příčiny a důvody pro taková opatření.

Autorizované autoservisy

Problematika hospodaření s mazivy v autorizovaných i ostatních autoservisech je poměrně složitá záležitost. Záleží totiž na informovanosti a spolehlivosti servisních techniků a mechaniků. Od toho se pak odvíjí veškerý další postup při zacházení s motorovými oleji a dalšími mazivy. Vždy je totiž prvotním cílem, aby z autoservisu odjížděl spokojený zákazník se správným olejem v motoru.

Čím menší sortiment maziv, tím lépe

Ve všech autoservisech (či spedičních firmách a jinde) také platí zásada, čím více druhů maziv je k dispozici, tím pravděpodobnější je jejich záměna. Aby byly takové nechtěné jevy minimalizovány, je vždy žádoucí, aby sortiment motorových olejů byl co nejužší. Proto autorizované servisy mají smlouvu s jedním, maximálně se dvěma, distributory olejů a maziv, kteří servisu dodávají veškerá maziva. Širší nabídku olejů v autoservisech většinou nenajdeme. Většinou se jedná o velké a známé distributory. Jejich předností jsou spolehlivé a včasné dodávky olejů a maziv. Nezanedbatelná není ani podpora prodeje u těchto dodavatelů.

Motorové oleje pro servisní náplně

Specialitou autorizovaných servisů jsou servisní prohlídky automobilů v záruční době. Během záruční doby musí být motor plněn olejem, který je výrobcem předepsán. Porušení této zásady ze strany motoristy může mít v případě problémů za následek i neuznání záruky autoservisem. Aby v autorizovaném servisu vždy vyhověli požadavkům výrobce motorů na kvalitu motorového oleje, je pochopitelné, že autoservis bude prosazovat motorové a další oleje od svého smluvního dodavatele. Důvodem je zejména to, že servisní technici a mechanici mají k dispozici manuál, který každému motoru určité značky přiřazuje jeden konkrétní olej svého dodavatele. Správná volba oleje předepsaného výrobcem pro různé motory svých automobilů není mnohdy jednoduchá. Situaci navíc komplikují i provozní podmínky (pevné či prodloužené servisní intervaly) či jiné vybavení motoru (přítomnost filtru pevných částic ve výfukovém traktu či systém vstřikování naftových motorů). Autorizované servisy jsou smluvně vázány a musí vždy dodržovat požadavky výrobce motoru či automobilu na předepsaný motorový olej. Proto je vcelku pochopitelná nechuť takových autoservisů přijímat pro plnění motorový olej dodávaný zákazníkem.

Záruka kvality oleje

Dalším důvodem pro prosazování motorových olejů smluvního dodavatele je fakt, že kvalita dodávaných olejů byla autorizovanému autoservisu doložena certifikátem. Ten zaručuje, že daný typ oleje prošel příslušnými testy a byla mu přiznána určitá výkonová specifikace. Tento fakt není tak samozřejmý, jak by se mohlo zdát. Údaje na etiketách motorových olejů obsahují mnoho údajů, někdy i nepodstatných. Údaje o výkonových specifikacích bývají uvozovány různými textovými formulkami, např. splňuje podmínky specifikací XYZ, vyhovuje specifikacím XYZ, u firemních specifikací koncernu VW bývá otrocký překlad německého výrazu "uvolnění" (Freigabe), nebo je uveden pouze výčet různých specifikací bez jakéhokoliv textu. To samozřejmě nedokazuje, že olej požadovanými motorovými testy skutečně prošel a splnil požadavky na přidělení uvedených výkonových specifikací. Typické to je zejména pro nejznámější klasifikaci API. Evropský automobilový trh není orientován na tento systém klasifikace, proto ani motorové oleje na evropském trhu z naprosté většiny neprošly žádnými motorovými testy spojenými s přiznáním určité výkonové specifikace podle API. Přesto specifikace API je uvedena téměř na každé etiketě motorového oleje. Oleje, které prošly specifikačními testy API mají totiž právo uvést na etiketě kulaté logo s údaji o přiznané výkonové specifikaci. Toto logo na motorových olejích, které jsou používané v Evropě, najdeme jen zcela výjimečně. Označení specifikace API tak má význam pouze pro rozlišení generace motorového oleje, což je někdy také podstatný údaj. Třeba naftové motory s filtrem pevných částic vyžadují motorové oleje se sníženým obsahem některých prvků. Těmto motorům vyhovuje nejnovější generace motorových olejů, např. API SM. Snížený obsah některých prvků je zde vyjádřen v označení SM. Oprávnění použít takový olej i v naftovém motoru osobního automobilu opravňuje zařazení do klasifikace ACEA či některé firemní klasifikace. Klasifikace API zatím nepočítá s motorovými oleji pro malé naftové motory, ale zdá se, že se na takové nové klasifikace začalo pracovat.
Tady může nastat ale problém u autoservisů, které se zaměřují na japonské či korejské značky. Tyto automobilky pro své motory předepisují oleje právě podle klasifikace API. V evropských zemích by tak pro tyto automobily nebyla téměř šance najít motorový olej s příslušným API certifikátem. Tento stav řeší evropští dovozci tak, že ke specifikacím API dodávají ještě výkonovou úroveň evropské specifikace, většinou ACEA.

Volba zákazníka

Z uvedeného je vidět, že volba motorového oleje pro automobil v záruční lhůtě není jednoduchá záležitost. Přesto má zákazník právo na takovou volbu motorového oleje. Autorizovaný autoservis však díky vlastnímu pudu sebezáchovy zákazníkovu volbu vidí jen velmi nerad a téměř vždy má snahu dodat vlastní ověřený olej. Jak z takové situace vyklouznout tak, aby byly obě strany spokojeny? Není to určitě lehké. Nejprve je dobré snažit se přesvědčit zákazníka, že dodáním ověřeného motorového oleje se autoservis snaží vyhovět požadavkům motoru. Pokud zákazník přesto trvá na vlastní volbě, mělo by se zákazníkovi vyhovět. Pro případ možných pozdějších problémů by ale bylo nanejvýš účelné uvést do servisní knížky, jaký olej (značka a obchodní název) byl do motoru naplněn včetně podstatných výkonových specifikací (ACEA, VW, Ford apod.). Uvedení viskozitní třídy, jak se oleje obvykle rozlišují, nic neřeší. Jistě by se našla účinná právní forma, jak takový krátký záznam do servisní knížky provést. V případě reklamace závady motoru by pak zákazník nesl velké riziko, že požadoval naplnění nesprávného motorového oleje.

Ostatní autoservisy

Specifikum velkých i menších neautorizovaných autoservisů spočívá většinou ve velké variabilitě značek automobilů, s kterými přijdou do styku. Automobily jsou převážně již ojeté a mimo záruční lhůtu. V takovém případě je dodržování předepsané výkonové kvality motorových olejů někdy velmi obtížné, ne-li nemožné. I když výčet specifikací na etiketách motorových olejů je někdy velmi obsáhlý, není někdy v silách servisu obsáhnout všechny možnosti. Průměrný autoservis má většinou k dispozici motorové oleje viskozitních tříd SAE 15W-40, SAE 10W-40 a SAE 5W-40. Tyto oleje jsou na našem trhu zatím ještě nejobvyklejší a uspokojí většinu zákazníků. Většina těchto olejů (určitě ale oleje SAE 10W-40 a SAE 5W-40) má základní zařazení do klasifikace ACEA a VW, případně i MB a BMW. Lze říci, že tyto oleje jsou universální a vyhoví každému motoru, bez ohledu na to, jaký motorový olej předepisuje výrobce.

SAE 15W-40

Jedná se o tradiční a poměrně levné oleje, které zcela vyhovují středoevropskému klimatu. V této viskozitní třídě se vyskytují oleje starších generací (např. API SE či SF) i oleje nejnovější generace API SM. V klasifikace ACEA odpovídají novější generace olejů výkonové úrovni většinou ACEA A3/B3. Oleje jsou universální, vyhovují jak benzinovým, tak i naftovým motorům. Vzhledem ke složení základového oleje mohou při delším používání nastat problémy se zvýšenou tvorbou karbonu na turbodmychadle naftových motorů. Typickým uživatelem bude starší automobil, s nímž majitel najede ročně do 5 tis. km.

SAE 10W-40

Jedná se o motorové oleje vyrobené z hydrokrakových základových olejů, které mají lepší nízkoteplotní charakteristiku než oleje třídy SAE 15W-40. To znamená, že mohou v našem klimatickém pásmu i při největších zimních mrazech zajistit naprosto bezproblémový start. V této viskozitní třídě se vyskytují pouze oleje nejnovějších generace API SL či SM. V klasifikaci ACEA odpovídají výkonové úrovni většinou ACEA A3/B3, oleje generace API SM mohou být zařazeny i do tříd ACEA C3 nebo C4. V klasifikaci koncernu VW většinou mají specifikace 500.00/505.00. Typickým uživatelem bude nový nebo starší automobil, s nímž majitel najede ročně 5-10 tis. km v běžných podmínkách

SAE 5W-40

Jedná se o motorové oleje vyrobené z kvalitních hydrokrakových základových olejů. Jejich nízkoteplotní charakteristika je ještě vylepšená oproti olejům třídy SAE 10W-40 a start v zimních podmínkách je naprosto bezproblémový, stejně jako velmi rychlé zaolejování celého motoru. V této viskozitní třídě jsou opět pouze oleje posledních generací API SL nebo SM (výjimečně ještě i API SJ) se zařazením do specifikací ACEA A3/B4, příp ACEA C3. V klasifikaci koncernu VW mají specifikace 502.00/505.00, přip. i 505.01. Typickým uživatelem bude automobil, s nímž majitel najede ročně více než 10 tis. km. Oleje této viskozitní třídy jsou výhodné zejména tam, kde od automobilu požadujeme celoroční spolehlivý provoz v městském provozu s častým startováním studeného motoru. Právě při častých studených startech v zimním období se projeví výhoda této viskozitní třídy, kdy se díky výborným nízkoteplotním vlastnostem minimalizuje opotřebení motoru.

Tyto oleje by měly pokrýt potřebu v téměř všech případech, které mohou nastat v neautorizovaných autoservisech. Pro automobily koncernu VW s flexibilními servisními intervaly mohou některé autoservisy mít k dispozici i motorové oleje SAE 5W-30 se specifikací VW 504.00/507.00. Tyto oleje se nazývají jako Longlife III a ve většině případů nahrazují dřívější generaci Longlige II olejů se specifikačním označením 503.00/506.0/506.01. Vzhledem k množství najetých kilometrů někteří motoristé prodloužené servisní intervaly využívají i u ojetých automobilů.
V posledním desetiletí se pomalu prosazují i motorové oleje viskozitní třídy SAE 5W-30. Některé oleje této viskozitní třídy mají sníženou hodnotu HTHS viskozity (ACEA A1/B1, A5/B5, C1 a C2). Známé je jejich používání ve většině motorů automobilů Ford. To však neznamená, že by tyto oleje hůře mazaly. V některých motorech ale mohou vykazovat zvýšenou spotřebu oleje a je nutná častější kontrola hladiny oleje. Motoristům zvyklým na to, že stav hladiny oleje příliš nekontrolují, by naplnění takového oleje mohlo způsobit problémy z nedostatku oleje.

Výměny motorových olejů

Výměna motorového oleje je asi nejčastější důvod, pro který většina motoristů navštěvuje autoservis. V některých případech ale zákazník není spokojen s provedenou výměnou oleje, protože nový olej je tmavší více, než je ochoten zákazník připustit. Asi všeobecná představa je, že při výměně motorového oleje se vypustí veškerý motorový olej a po výměně je v motoru jen světlý, čistý, nový olej. Tak úplně to pravda není. Markantní to je především u dieselových motorů.
Před časem jsme se na našem pracovišti věnovali monitoringu výměny motorových olejů a změnám v jejich kvalitě, která je způsobena pouhým nalitím do motoru. Je nutné připustit, že při výměně oleje se nikdy nepodaří vypustit veškerý motorový olej, i když se dodržují všechny zásady správné výměny. Mezi ně patří zejména vypouštění teplého oleje, aby viskozita oleje byla co nejmenší a olej snadno vytekl. I při správném postupu zůstávalo v motoru kolem 7-10 % starého motorového oleje. Tento zbylý olej se poté dostává do styku s nově naplněným olejem. Samozřejmě, že tím dochází v novém oleji k určitým změnám.
Degradační produkty ze zbytků staré náplně ovlivňují kvalitu nové náplně. U benzinových motorů, v nichž probíhá intenzivnější oxidační degradace oleje než u naftových motorů, interagují zůstatkové oxidační zplodiny s novými aditivy. Podstatným způsobem se tak ovlivní oxidační stabilita nové olejové náplně a urychluje se tím její degradace. U dieselových motorů je problém zejména se zbytkovými sazemi, které ihned kontaminují nový olej do té míry, že olej je téměř černý a neprůhledný. Běžný motorista pak má dojem, že výměna oleje byla provedena nedbale, či nebyla provedena vůbec.
U nového automobilu je v motoru nový a čistý motorový olej. Při první výměně oleje dochází ke kontaminaci nového oleje, ke zhoršení kvality a k částečnému zkrácení životnosti. U dalších výměn se situace ještě postupně zhoršuje, protože negativní vlivy na nový olej se kumulují. A přitom po celou dobu provozu je ze strany motoristy většinou snaha maximálně využívat celý výměnný interval, který je navíc určen jen pro ideální provozní podmínky. Za této situace je jistě velmi žádoucí, aby motorový olej byl vyměňován správným způsobem a vždy včas. Raději dříve než později. Již na tomto místě zdůrazním jedno z níže uvedených zlatých pravidel mazání: Pro motor je lepší častěji vyměňovat běžný motorový olej, než používat extra super drahý olej a myslet si, že ten vydrží všechno.

Zlatá pravidla mazání

S volbou motorového oleje souvisí i některá zlatá pravidla:
. Žádný motor ještě nehavaroval, protože používal špatný olej, ale každý motor havaroval, když neměl žádný olej. I v případě použití nevhodného oleje se případná závada vyvíjí postupně a projeví se (pokud se vůbec něco projeví) až za nějakou dobu. Situaci většinou spolehlivě napraví příští výměna oleje, samozřejmě při dodržování pravidelných výměn.
. Každý motor spolehlivě havaruje, když motorista zapomene doplňovat olej. Není dobré spoléhat na to, že právě motor v mém automobilu "nežere" žádný olej. Spotřeba oleje může z jakýchkoliv důvodů narůst náhle a pravidelná kontrola hladiny oleje je tak životně důležitá.
. Oleje je třeba vyměňovat pečlivě. Zbylé nečistoty urychlují degradaci nového oleje a znečištění motorového oleje tak postupně roste. Je lepší používat levnější motorový olej a raději vyměňovat častěji. Obvyklý výměnný interval 15 tis. km je opravdu maximální a platí pro ideální provozní podmínky. Městskému provozu s krátkými trasami mnohem více vyhovuje výměnný interval přibližně 10 tis. km
. Naftovým motorům s filtrem pevných částic vyhovují jakékoliv oleje generace API SM s výkonovou specifikací ACEA pro naftové motory. Tyto oleje mají snížený obsah síry, fosforu a sulfátového popela a nezanášejí DPF filtr tak, jako oleje předchozích generací. Jednorázové použití (na jeden výměnný interval) jiného motorového oleje dřívější generace motoru neuškodí, o něco málo se ale sníží životnost DPF filtru.
. Motorové oleje API SM, případně řady ACEA C, jsou doporučovány i pro benzinové motory z důvodů prodloužení životnosti výfukového katalyzátoru. Jenže při stáří kolem 10 let a více je to katalyzátoru už jedno a majiteli většinou také.

Ing. Jaroslav Černý, CSc.
Ústav technologie ropy a petrochemie, VŠCHT Praha
jaroslav.cerny@vscht.cz