Moje firemní N52 (e90) - aktuálně necelých 240kkm (koupil jsem ho 2018 s poctivými 65kkm), celou dobu (65-235kkm) bral dost oleje (jezdím 5w40), asi litr na tisíc, ale nezhoršovalo se to, proto sem neřešil, dolíval a jezdil. Okolo 235kkm se to ale prudce zhoršilo na litr/méně než 500km.
Už na předchozím firemním autě (e91, ale N53) jsem zažil v mezi 250 a 255kkm totální kolaps Alusilu (nakonec motor kaput), výměna za OEM repas BMW N53 = vydržel 8kkm a umřel na stejnou příčinu, druhý N53 umřel stejně po 11kkm, se třetím to auto (radši) šlo AAA.
I podle tohoto článku je to běžná věc. že tyhle motory umírají mezi 200 a 300 kkm. Navíc já ho ráth (zahřátý, samozřejmě) honím v redline, tak tam prostě už nějaké opotřebení Alusilu bude (nedíval jsem se, komprese ale prozatím ok).
NEOPRAVITELNÉ OPOTŘEBENÍ.
Filosofická otázka: Má cenu se ještě něčím (draze) pokoušet tu smrt oddálit, nebo ho prostě nechat umřít?
(Ale: Jsem stará škola/konzerva, benzín atmo N52 (jeho linearita a řev v redline) + RWD + 6MT + BEZ asistentů mi přináší neskonalou míru řidičské radosti, turbo, elektrický pohon, AT, 4x4, asistenty (= dnešní standard) atd. jsou u mně vyloženě sprostá slova. Ještě, že mám soukromého m4Zlika se stejným motorem N52B30+6MT+RWD+BEZ asistentů, prozatím jen 100kkm a navíc i Sport režimem v záloze.....)
Stejnou otázku sem už položil 5-ti profíkům z oboru, prozatím mám odpovědi dvě - 2x kategorické "NEMÁ".
CO SI MYSLÍTE VY?
Fčera sem to spal na bimmefestu nebo gde: Moje emocionální já chce do něj rvát dál hory peněz, moje racionální já říká ne... proto se ptám. Rozhodující jsou/budou ty (prozatím tři chybějící) názory odporníků, ale nechť sa vyjádří i publikum (prozatím je to i u publika výrazně ve prospěch "nemá".)
