Možná to nefér vůči Castrolu je, možná ne. Já zase vnímám jako nefér marketingové materiály Castrolu.
(Nářky na Castrol mám osobně spojené spíš s nástupem řady Magnatec, nepamatuji, že bych v té době zaznamenal podobné nářky na Mobil1, Motul, Selenii, Elf, Esso, Q8 ... Ale klidně to mohlo být i tím, že u lidí přetahujících interval výměny oleje, byl Castrol v oblibě.
Tím, co zde píši, vůbec nezpochybňuji, že Castrol vždy plní normy, které má napsané na obale. Ale to je samozřejmost u každého seriózního výrobce. Jinak je ale Castrol mistr marketingu.
U ostatních výrobců jsem si z technických listů vždycky nějak dokázal vybrat olej, který se následně, když se někde v Německu nebo Rusku objevily rozbory složení, ukázal složením nadprůměrný. (*Výjimkou je Motul, který ale nevnímám negativně, pouze si s ním trochu nerozumím). U Castrolu mám problém poznat zda je GTX vyšší řada než Edge nebo ne a to mi dost vadí.
To jak pracuje jejich marketing ilustruje i jejich používání označení "Titanium" - pokud si to dobře pamatuji, tak zpočátku se po titanu nenašla v oleji ani stopa. Když se začali zákazníci ptát kde je ten titan, když v rozborech není, tak vypustili výbornou marketingovou mlhu hezky vysvětlující proč tam není a že to je míněno jen obrazně jako "olejový film s pevností titanu" nebo něco v tom smyslu.
Následně nejspíš proto, aby měli od podobných rýpalů pokoj, se nyní v olejích objevuje 20 ppm titanu. To znamená, že buď je aditivum na bázi titanu více než 2xúčinnější než molybden, který používá M1 (v množství nad 50 ppm), nebo je tam ten titan v tomto podivně nízkém množství jen proto, aby se nedalo říct, že tam žádný není. A z toho, jaký celkový dojem jsem si udělal o Castrolu, si myslím, že platí spíš ta druhá varianta. To nic nemění na skutečnosti, že Edge, pokud vím, jsou slušné oleje a tření snižující aditiva na bázi Ti skutečně existují a fungují. celkově to ale vnímám podobně negativně jako bych vnímal výrobce, který má na obale nápis "Moly" a žádný molybden by v oleji nebyl. I to by určitě markeťáci dokázali obhájit - třeba tak, že radostí z toho jak to hezky v zimě startuje řidič vykřikne "Holy Moly!" (
https://www.merriam-webster.com/dictionary/holy%20moly)
(Zde mám trochu problém s Liqui Moly, ale u nich chápu, že značka má nějaké historické kořeny.)
Tomu Castrolu možná uškodilo kromě jeho přechodu na HC došlo také k nástupu API SM a brutálnímu tlaku na snížení množství "popela", takže levný základ nebyli tehdy schopni dohnat aditivací. Co já vím.
Každopádně od dob API SM (2004) nastal zásadní pokrok v kvalitě HC i v aditivačních balíčcích, svět je zase trochu víc v pořádku, oleje s čistě HC základem mohou být mimořádně kvalitní a TBN se z hodnot padajících k 5,0 zvedlo k rozumnějším hodnotám (byť Mg nefunguje tak dobře jako Ca).
O tom, jak vyčerpanou alkalickou rezervu (TAN>TBN) mají auta vracející se do jednoho značkového pražského servisu na periodickou prohlídku kdysi taky vyšel hezký článek:
http://www.archiwum.inig.pl/INST/nafta- ... -01-07.pdf
Hlavně že nám mnozí odborníci při nástupu API SM vysvětlovali, že vysoké TBN už není potřeba, protože máme nízký obsah síry v palivech a low saps olejů se není třeba bát. A pro jistotu někteří přestali TBN v katalogových listech uvádět - zde viz např. ve studii výše použitý Shell VX 5w-30 (abych tedy nekopal jen do Castrolu):
http://yairerez.co.il/wp-content/upload ... -5W-30.pdf
Když něco není uvedeno, nejspíš se není čím chlubit ... Kdo se držel vlastního rozumu, ten se držel olejů API SL, oleje API SM vynechal a počkal si na API SN. Jenomže co se dalo dělat, když předpis výrobce byl předpis výrobce a ten předepsal minimálně API SM (nebo ACEA Cx) a oleje s rozumnou hodnotou TBN prostě na trhu jednu dobu opravdu nebyly.
----
Ravenol proto, že:
Když jsem potřeboval 0w -30, tak M1 měl pouze se sníženou HTHS a já chtěl ACEA A3 a rozumnou hodnotu TBN. Mobil1 měl jen moc hezký ESP 5w30 ACEA C3, jehož TBN postupně zvyšovali k rozumným hodnotám a byl to jeden z prvních C3 olejů s rozumnou hodnotou TBN.
Když jsem potřeboval 5w-40 ACEA A3, tak Mobil1 neměl nic (měl zajímavé FS 0w-40), nicméně volba padla na Ravenol VST a ten používám dodnes.
U M1 jsem jednou koupil FS 0w-40, ale vyděsila mě nízká kvalita 5l kanystru. Z obavy před padělky se držím Ravenolu, který většina lidí nezná a tedy se ho nevyplatí padělat. Navíc Ravenol obsahuje ochranné prvky, které padělání dále komplikuji. V rusku (oil-club.ru) Ravenol není oblíben, protože jednu dobu měl Ravenol pro různé trhy různou recepturu se stejným názvem a rusové to (celkem oprávněně) brali jako že dostávají "druhou jakost". Argumentem Ravenolu tuším byla různá kvalita paliv a různé nároky na olej na různých trzích, což je vzhledem ke kvalitě paliv v Rusku a extrémnímu teplotnímu rozmezí docela dobrý argument, nicméně i tak prodávat pod jedním názvem na různé trhy podstatně jiné složení není dobrý nápad.
Na Ravenolu si velmi cením toho, že u všech olejů poskytují podstatně víc informací, než ostatní výrobci olejů (např. odparnost) a z popisu vlastností se dá aspoň trochu rekonstruovat pro jaký způsob používání je ten olej svým složením optimalizovaný. Ravenol dává všemožně najevo, že se za svoje oleje nestydí a to je mi velmi sympatické. Naopak extrémně nesypatické mi je jak jejich marketing tlačí, že jejich oleje doporučuje Ralf Schumacher, ale normální lidi to asi vnímají kladně. Vnímám to stejně (iracionálně), jako kdyby mi Václav Moravec doporučoval nějakou značku televizorů - Schumacher nejspíš toho ví o olejích asi tolik, co Moravec o televizorech.
tu sa ale naskytá otázka prečo je uprednostnený ravenol 
