Vodik do paliva - generator HHO

[Návštěvník]

Některé typy raketových motorů používají jako palivo vodík a jako okysličovadlo kyslík (po přivedení z nádrží v kapalné formě a převodu do plynné fáze se míchají až v samotném motoru). Jinými slovy, ani jedno není katalyzátorem, poněvadž bez kyslíku není možné spálit ten vodík a obé se beze zbytku spotřebuje.

[Reinhold]

Některé typy raketových motorů používají jako palivo vodík a jako okysličovadlo kyslík (po přivedení z nádrží v kapalné formě a převodu do plynné fáze se míchají až v samotném motoru). Jinými slovy, ani jedno není katalyzátorem, poněvadž bez kyslíku není možné spálit ten vodík a obé se beze zbytku spotřebuje.

Tak to je.
A pokud by kdokoli chtěl hledat přínos v pálení těch plynů v případě bublátek pod kapotou, ať si nejdřív zjistí, kolik plynu vstupuje do válce a kolik výkonu bylo odebráno od motoru.
Přírodní zákony, ověřené praxí, nelze překroutit.

[Návštěvník]

.......A větší styčná plocha znamená menší tlak na tu plochu.

Jenže Jens napsal tohle:

".........ten, který nedávno tvrdil, že větší styková plocha = menší třecí síla."

Takže nejde o totéž.

Ano nejde o totéž, ježe to "ne totéž" z toho udělal Jens. Pitris ve vlákně o gumách psal právě o tom menším tlaku na plochu,když je větší styčná plocha.

[Návštěvník]

Já k tomu ještě dodám, že koeficient tření je v případě pneumatik silně závislý na teplotě povrchové vrstvy běhounu pneumatiky a ona teplota zase závisí na plošném zatížení. Jinak řečeno, onen výrok "větší styková plocha = menší třecí síla" může klidně platit, a to proto, že menší hodnota zatížení na jednotku plochy ve styku pneu s vozovkou = nižší teplota běhounu = nižší koeficient tření. Aneb hluboké přesvědčení "tuzerů", že použitím širokých pneumatik si zajistí skvělé jízdní vlastnosti, je obvykle mylné (teď pomíjím další faktory, pro které se bez dalších úprav jedná dokonce o zásadní omyl).

[Jens]

Některé typy raketových motorů používají jako palivo vodík a jako okysličovadlo kyslík (po přivedení z nádrží v kapalné formě a převodu do plynné fáze se míchají až v samotném motoru). Jinými slovy, ani jedno není katalyzátorem, poněvadž bez kyslíku není možné spálit ten vodík a obé se beze zbytku spotřebuje.

Tak to je.
A pokud by kdokoli chtěl hledat přínos v pálení těch plynů v případě bublátek pod kapotou, ať si nejdřív zjistí, kolik plynu vstupuje do válce a kolik výkonu bylo odebráno od motoru.
Přírodní zákony, ověřené praxí, nelze překroutit.

Tak znova.
O tom, že vodík a kyslík vzniklý elektrolizou a spálený jako palivo v motoru nepřinese žádnou energii nikdo nepochybuje. To už tady bylo řečeno 137x.
Ale já se ptám, proč kyslík a vodík vzniklý elektrolizou nemůže při hoření benzínu fungovat jako katalyzátor hoření benzínu, jako aditivum benzinu.

[Jens]

.......A větší styčná plocha znamená menší tlak na tu plochu.

Jenže Jens napsal tohle:

".........ten, který nedávno tvrdil, že větší styková plocha = menší třecí síla."

Takže nejde o totéž.

Ano nejde o totéž, ježe to "ne totéž" z toho udělal Jens. Pitris ve vlákně o gumách psal právě o tom menším tlaku na plochu,když je větší styčná plocha.

Jens z toho nic neudělal. V diskuzi o pneu se řešilo, že širší pneu víc klouže, protože na větší stykové ploše je menší tlak. A to je do nebo volají hloupost. Že to nedokážete pochopit ani po prohlédnutí víže uvedených odkazů, je mně líto.
Třecí síla je závislá jen a pouze na součinu součiniteli tření a kolmé tlakové síly mezi tělesy. Viz například tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Třecí_síla nebo tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Tření nebo tady http://www.nabla.cz/obsah/fyzika/mechan ... -treni.php nebo tady http://www.zsondrejov.cz/Vyuka/F-7H/Treni-tlak_01.pdf nebo tady http://www.navodarsekim.wz.cz/testy/fyz ... /7_123.HTM nebo tady http://amper.ped.muni.cz/~xstibor/pokusy/cislo3.htm a ještě třeba tady http://albert.zsunesco.cz:8888/moodle/m ... php?id=258

[Jens]

Já k tomu ještě dodám, že koeficient tření je v případě pneumatik silně závislý na teplotě povrchové vrstvy běhounu pneumatiky a ona teplota zase závisí na plošném zatížení. Jinak řečeno, onen výrok "větší styková plocha = menší třecí síla" může klidně platit, a to proto, že menší hodnota zatížení na jednotku plochy ve styku pneu s vozovkou = nižší teplota běhounu = nižší koeficient tření. Aneb hluboké přesvědčení "tuzerů", že použitím širokých pneumatik si zajistí skvělé jízdní vlastnosti, je obvykle mylné (teď pomíjím další faktory, pro které se bez dalších úprav jedná dokonce o zásadní omyl).

... silně závislý na teplotě je na některých závodních pneumatikách, ne na civilních.
....teplota v pneumatice nevzniká zatížením běhounu, ale jeho vnitřní deformací. Pneumatika je stejně zatížená i když se netočí, ale když se netočí, teplo nevzniká
...Užší běhoun má stykovou plochu delší (změř si to), takže odvalující pneumatika se víc defermuje a tím pádem v ní vzniká více tepla.

Tvoje argumenty mně připadají, jako že tonoucí se stébla chytá.

[skodovkar]

Jensi, neztrácej tady svůj čas. Pro Reinholda platí, že "prázdný sud nejvíc duní". Zjevně jde o člověka, který si zde kompenzuje své problémy. Asi má trauma z toho, že nemá VŠ, protože to z jeho vystupování přímo čiší.
Ohání se tady fyzikou, chemií a pak od něj čtu : "HHO bublátka do procesu energii nepřináší, protože byla vytvořena odebráním mechanické energie samotnému motoru." Energie se nevytváří, pouze mění své formy. Tím roste entropie a směřujeme k tepelné smrti vesmíru.
Nejblíže pravdě byl, když psal o UTB. Měli jsme tam týden trvajicí stáži. Byla zaměřena na design automobilů a také na historii a vývoj designového odvětví. Když jsem poznal jak mnohostranné znalosti by měl dobrý designér mít, tak jsem si této práce začal vážit.
Diskuzi budu sledovat, Reinholdova one-man show mě ukrutně baví

[Návštěvník]

Ale já se ptám, proč kyslík a vodík vzniklý elektrolizou nemůže při hoření benzínu fungovat jako katalyzátor hoření benzínu, jako aditivum benzinu.

Z toho důvodu, který jsi už napsal:

Pokud mě mé chabé chemické znalosti neklamou, tak katalyzator je látka, která reakci zrychluje nebo umožňuje, ale sám se při ní nespotřebovává. ... Vzpomínám si na pokus s pálením (hořením) cukru, samotný cukr nehoří, nebo jen velmi neochotně. Když se ale přimíchá popel (např. cigeretový) hoří bez problémů.

No a také proto, že vodík je sám palivem, a pokud je spálen s využitím dodatečného kyslíku, tak se tato reakce vlastně benzínu vůbec nijak netýká. A benzínu mohu dodat do spalovacího prostoru zase jen tolik, kolik tam mohu dodat kyslíku, abych dodržel stechiometrický poměr. No a konečně, pokud bych chtěl hoření benzínu ve spalovacím prostoru pístového motoru nějak "katalyzovat", pak směrem ke zpomalení hoření, nikoli ke zrychlení.

[Návštěvník]

...V diskuzi o pneu se řešilo, že širší pneu víc klouže, protože na větší stykové ploše je menší tlak. A to je do nebo volají hloupost. Že to nedokážete pochopit ani po prohlédnutí víže uvedených odkazů, je mně líto.

Nám asi není líto, že nedokážeš pochopit vlastní do nebe volající hloupost, když si nedokážeš všimnout ani toho, že v těch tvých odkazech skutečně figuruje mnou již zmíněný součinitel tření:

Třecí síla je závislá jen a pouze na součinu součiniteli tření a kolmé tlakové síly mezi tělesy.

[Návštěvník]

... silně závislý na teplotě je na některých závodních pneumatikách, ne na civilních.

Vyraž se svým civilním autem na některý ze závodních okruhů a vyzkoušej si to. Třeba sám přijdeš na to (v Brně nejpozději po třech kolech jetých na doraz), že studená civilní guma klouže a přehřátá civilní guma ještě víc. A to je ten brněnský okruh hodně pomalý.

....teplota v pneumatice nevzniká zatížením běhounu, ale jeho vnitřní deformací. Pneumatika je stejně zatížená i když se netočí, ale když se netočí, teplo nevzniká

Jasně, a tření na styku běhounu pneu s vozovkou za jízdy můžeme klidně pominout, poněvadž tření se přece nikdy neprojevuje zvýšením teploty!

...Užší běhoun má stykovou plochu delší (změř si to)

Fakt si to změř: v některých autosalonech stojí auta na skleněných vyvýšených panelech, kde je to krásně vidět, samozřejmě pokud máš možnost nahlédnout na plochu styku pneu se sklem zespoda (někdy stačí použít zrcátko).

takže odvalující pneumatika se víc defermuje a tím pádem v ní vzniká více tepla.

Deformace pneu je závislá na vlastnostech její kostry, zatížení, včetně dynamického, a huštění. Proto je obecně obtížné říct, zda se více zahřívá pneu nízkoprofilová nebo vysokoprofilová. Obecně však platí, že nízkoprofilové pneu vyžadují větší hodnoty huštění.

Tvoje argumenty mně připadají, jako že tonoucí se stébla chytá.

Mně jsi opět pobavil, díky za to!

[Návštěvník]

Energie se nevytváří, pouze mění své formy. Tím roste entropie a směřujeme k tepelné smrti vesmíru.

Akorát nám do toho vnáší bordel temná energie, o které toho zatím mnoho nevíme.

[Reinhold]

Tak znova.
O tom, že vodík a kyslík vzniklý elektrolizou a spálený jako palivo v motoru nepřinese žádnou energii nikdo nepochybuje. To už tady bylo řečeno 137x.
Ale já se ptám, proč kyslík a vodík vzniklý elektrolizou nemůže při hoření benzínu fungovat jako katalyzátor hoření benzínu, jako aditivum benzinu.

Protože ta směs plynů, nasátá do válce, jednoduše shoří.
Nic nekatalyzuje, nic neaditivuje.
Doporučuju, aby sis ještě ověřil, KOLIK té směsi v případě zmíněných bublátek přijde do válce.

[Reinhold]

Pro Reinholda platí, že "prázdný sud nejvíc duní". Zjevně jde o člověka, který si zde kompenzuje své problémy. Asi má trauma z toho, že nemá VŠ, protože to z jeho vystupování přímo čiší.
Ohání se tady fyzikou, chemií a pak od něj čtu : "HHO bublátka do procesu energii nepřináší, protože byla vytvořena odebráním mechanické energie samotnému motoru." Energie se nevytváří, pouze mění své formy. Tím roste entropie a směřujeme k tepelné smrti vesmíru.
Nejblíže pravdě byl, když psal o UTB. Měli jsme tam týden trvajicí stáži. Byla zaměřena na design automobilů a také na historii a vývoj designového odvětví. Když jsem poznal jak mnohostranné znalosti by měl dobrý designér mít, tak jsem si této práce začal vážit.
Diskuzi budu sledovat, Reinholdova one-man show mě ukrutně baví

Naprázdno tu duní bublérista skodovkar.
Ten ničím nedoloží, proč by asi mělo bublátko mít pozitivní dopady.

A pokud tu chceš natolik bazírovat na správných obratech:
Energie se nevytváří, jen mění formu.
Takže část mechanické energie motoru se u bublátekl odebírá na elektrolýzu, energie vložená do elektrolýzy v podobě plynů se opět mění na mechanickou a ve ztrátách na tepelnou.
Jsem ochoten ti tu ukázat i propočet, kolik paliva zbytečně vymrháš u osobního vozu s bublátkem.
Pokud se o věci hodláš vážně bavit, pak bych rád viděl tvůj energetický propočet.

[Reinhold]

Akorát nám do toho vnáší bordel temná energie, o které toho zatím mnoho nevíme.

V pozemských podmínkách nám bordel nečiní.