I kdyby teoreticky tlak nedrželo, tak čidlo musí ventilátor spustit!modelář píše:A úplně ze všeho nejdříve doporučuji zkontrolovat, zda víčko expanzky drží tlak.
Ale mělo by být OK, protože úbytek je minimální.
Vaříme
Moderátor: Colommbo
-
modelář
To záleží na tom, jak je nastaven celý systém regulace teploty. Tlak v tomto z konstrukčního hlediska silně přetlakovém systému (a to není o event. úbytku kapaliny!) totiž umožňuje silně roztáhnout interval provozní teploty chlad. okruhu, přičemž není vyloučeno, že výrazné "uříznutí" vršku toho intervalu následkem absence přetlaku v systému může zneprovoznit "vršek" regulace, tj. spínání ventilátoru chladiče.
A když už jsme u toho, neodpustím si jedno malé rýpnutí: Přestože se jedná o již starší vůz, překvapuje mne, že je tam vůbec použito nějakých tepelných spínačů, tj. řešení, které někteří výrobci opustili už před více jak 20 lety... Již dávno je totiž standardem pouze čidlo teploty chlad. kapaliny v komoře termostatu, které dává ŘJ motoru veškeré potřebé informace o tom, jak je třeba zacházet s regulací teploty chlad. kapaliny, ale i řady dalších veličin.
A když už jsme u toho, neodpustím si jedno malé rýpnutí: Přestože se jedná o již starší vůz, překvapuje mne, že je tam vůbec použito nějakých tepelných spínačů, tj. řešení, které někteří výrobci opustili už před více jak 20 lety... Již dávno je totiž standardem pouze čidlo teploty chlad. kapaliny v komoře termostatu, které dává ŘJ motoru veškeré potřebé informace o tom, jak je třeba zacházet s regulací teploty chlad. kapaliny, ale i řady dalších veličin.
-
modelář
No a pokud je to tak, jak píšeš, pak jde o naprosto nevyhovují řešení!skodovkar píše:Ono čidlo pro ventilátor se nachází v chladiči nikoliv v té "expanzce" , na ní je čidlo teploty kapaliny. Čidlo pravděpodobně není tlakové, takže by se ventilátor měl spustit. Protože záleží jen a pouze na teplotě.
A souhlasím, že je to velice komplikované řešení.
Protože jedinou směrodatnou veličinou je teplota chlad. kapaliny v hlavě motoru, tj. v komoře termostatu - samozřejmě z vnitřní strany. Vše ostatní je podružné, resp. mělo by to být podřízeno právě udržení oné teploty v hlavě motoru, a to pokud možno v co nejužším intervalu.
A proto je také klidně možné, že když už "vaříš v expanzce", teplota na spínači větráku zamontovaném nešťastně přímo v chladiči nemusí za podmínky ztráty tlaku v silně přetalkovém systému ještě dosáhnout hodnoty, kdy to sepne. Znovu opakuji: Jedná se o zastaralé řešení nevyhovující moderním požadavkům na regulaci teploty!
Podle mě, je-li funkční pumpa a termostat, tak teplota vody v chladícím okruhu je zhruba stejná (po otevření termostatu), není-li průtok vzduchu přes chladič. Ventilátor je spínan přes termospínač.
A souhlasím, směrodatná je teplota vody v samotném motoru. To už škodovky řady 722 měly na paměti. A to nemluvě o geniálním chlazení, které bylo přímo úměrné otáčkám motoru a byl-li chladící okruh v pořádku (bez kamene a těsnící, nezavzdušněný), tak to uchladil
A souhlasím, směrodatná je teplota vody v samotném motoru. To už škodovky řady 722 měly na paměti. A to nemluvě o geniálním chlazení, které bylo přímo úměrné otáčkám motoru a byl-li chladící okruh v pořádku (bez kamene a těsnící, nezavzdušněný), tak to uchladil
-
modelář
Je mi líto, ale nemáš pravdu. Zcela totiž opomíjíš přenos tepla sáláním a rovněž tzv. tepelným mostem (nevím, zda se to tak správně řekne česky 
). Pokud tomu nevěříš, proměř si to infrateploměrem.
A to vůbec nemluvím o tom, že ten spínač může být umístěn v takovém místě chladiče, kde nepanují zrovna "reprezentativní" teplotní podmínky...
). Pokud tomu nevěříš, proměř si to infrateploměrem.A to vůbec nemluvím o tom, že ten spínač může být umístěn v takovém místě chladiče, kde nepanují zrovna "reprezentativní" teplotní podmínky...
Pořád si to nějak nedokážu vyložit.
Měřím-li teplotou kapaliny v expanzce, tak mohu očekávat u válců a v hlavě teplotu o něco větší-potom mi jde přes pumpu kapalina na termostat, který se otevře-voda jde do chladiče a ohřívá čidlo ventilátoru.
Nejde mi o stupně, ale jde mi o ten princip, že čidlo mělo při onom přehřátí být už dávno sepnuté (od 86C spínají čidla na fábiích)
Měřím-li teplotou kapaliny v expanzce, tak mohu očekávat u válců a v hlavě teplotu o něco větší-potom mi jde přes pumpu kapalina na termostat, který se otevře-voda jde do chladiče a ohřívá čidlo ventilátoru.
Nejde mi o stupně, ale jde mi o ten princip, že čidlo mělo při onom přehřátí být už dávno sepnuté (od 86C spínají čidla na fábiích)
-
modelář
V principu jde o právě to, že pokud nemáš v uzavřeném systému tlak, tak se ti chlad. kapalina vaří ne (dejme tomu) ve 135 st. C, ale už ve 105 st. C, což může v případě silně přetlakového systému znamenat, že u čidla v chladiči těch potřebných 86 st. C ani nebude. Prostě pokud silně přetlakový systém nemá potřebný tlak, celá regulace jde do ... 
To je ostatně jedna z mnohých nevýhod takových systémů.
To je ostatně jedna z mnohých nevýhod takových systémů.-
modelář
No, zase až tak geniální to nebylo, poněvadž to ubítalo na výkonu (v max. otáčkách údajně 5 PS) i bez toho dost slabého motoru a hlavně to chladilo i za situace, kdy to nebylo potřeba. Ve stejné době už měl např. Fiat Polski 1500 spínač (ano, v chladičiskodovkar píše: A to nemluvě o geniálním chlazení, které bylo přímo úměrné otáčkám motoru a byl-li chladící okruh v pořádku (bez kamene a těsnící, nezavzdušněný), tak to uchladil
), který ovládal elektromagnetickou spojku na řemenici vrtule chladiče.
A "blbě" to bylo řešeno i u stopětek a stodvacítek - motor vzadu, a čidlo na spínání ventilátoru chladiče vpředu na chladiči, které mělo sepnout (tuším) při 93°C, ale těch 93°C když bylo vpředu, tak vzadu v motoru už bylo moc.....jedna z prvních věcí, kterou sem dělal na těchto škodovkách, byl na ten větrák samostatný vypínač.
Myslím si, že většina vařičů neměla okruh v očekávaném stavu. Mám dojem, že později se dávaly větší lopatky do pump.
Je to stejné jako pověsti o tom, že zadohraby netopily. Jel jsem v chladu asi 10Km a už mi bylo celkem teplo. Ano i zadohrab umí udělat v autě saunu a k tomu moje topení bylo v takovémto stavu http://www.skoda110r.cz/gallery.php?aid=525&pid=92 (ovšem VŽDY jen destilka a nemrznoucí směs!).
Strýcovi chladič na 120 vysosal baterku, proto taky montoval spínač.
Ještě přidám historku z cest. Kolega , který si dal do Š100 130kový motor jel s námi do Poděbrad. Chladič ale měl na původním místě. Vařil, vařil. Na cestu zpět se ale připravil! Prodloužil okruh a vypůjčil si dva stovkové radiátory, zapojil je a umístil pod vůz. Domů už jel mnohem plynuleji
Myslím, že měl nakonec i fouknuté těsnění pod hlavou.
Nebo jsme jednou v eRku (110R) vyvařili dobré 3 litry vody právě kvůli odešlému těsnění na víčku chladiče (ale mohl za to Mohelničák).
Je to stejné jako pověsti o tom, že zadohraby netopily. Jel jsem v chladu asi 10Km a už mi bylo celkem teplo. Ano i zadohrab umí udělat v autě saunu a k tomu moje topení bylo v takovémto stavu http://www.skoda110r.cz/gallery.php?aid=525&pid=92 (ovšem VŽDY jen destilka a nemrznoucí směs!).
Strýcovi chladič na 120 vysosal baterku, proto taky montoval spínač.
Ještě přidám historku z cest. Kolega , který si dal do Š100 130kový motor jel s námi do Poděbrad. Chladič ale měl na původním místě. Vařil, vařil. Na cestu zpět se ale připravil! Prodloužil okruh a vypůjčil si dva stovkové radiátory, zapojil je a umístil pod vůz. Domů už jel mnohem plynuleji
Myslím, že měl nakonec i fouknuté těsnění pod hlavou.
Nebo jsme jednou v eRku (110R) vyvařili dobré 3 litry vody právě kvůli odešlému těsnění na víčku chladiče (ale mohl za to Mohelničák).
-
modelář
půskodovkar píše:Myslím si, že většina vařičů neměla okruh v očekávaném stavu. Mám dojem, že později se dávaly větší lopatky do pump.
To je pravda. Ale základním problémem byl opět nedostatečný tlak v systému, v daném případě způsobený povětšinou množstvím drobných netěsností v příliš komplikovaném (z hlediska množství hadic, hadiček, trubek a jejich spojů), spíše než vadným víčkem expanzky. I tak jsem ho ovšem musel měnit min. každé dva roky. Kromě toho bývaly zaoxidované kontakty toho spínače v chladiči, špatně odvzdušněný systém (nejčastější příčinou byl vadný ventil radiátorku topení). No a v zimě pak ráda vpředu zamrzala špatně namíchaná chlad. směs, takže vzadu to pak vařilo.
A úplně nejsrandovnější bylo sledovat, jak do toho každý vzadu čumí, jak husa flašky, přičemž nejjednodušší pomoc byla sponka do vlasů mezi kontakty spínače vpředu.