Poslední dobou ovládl trh další energy-conserving shit, totiž tzv. pneumatiky s nízkým valivým odporem. Jejich název většinou obsahuje nějaké ekologické poselství a jejich výrobci slibují úsporu pohonných hmot v řádu procent. Podíváme se na to.
Když jsem shromažďoval materiály k spořivým pneu, narazil jsem na zajímavou věc. Evropské studie na toto téma se nedaly použít. Buď byly tendenční, nebo napsané pod vlivem nějakého velkého výrobce pneumatik. Na evropském kontinentu se stalo módou falšovat, zamlčovat, upravovat, přikrášlovat anebo naopak vhodně pohanět. Musel jsem proto zalovit na serverech za velkou louží. To jen tak na okraj.
Pokud bychom označili množství energie, které natankujeme coby palivo, za 100%, pak na valivý odpor kol připadá ztráta 4% (ve městě) až 7% (na dálnici). Tedy, kdyby se někomu podařilo valivý odpor zcela vypnout, pak zvýší energetickou účinnost auta o 7%, což je asi 0,5 l/100km. To jen tak, abychom nastavili rámec možným očekáváním. Snaha o vyrobení pneumatiky s nižším valivým odporem sahá do 70. let minulého století a periodicky nastupuje a zase odchází s různě se měnícími cenami paliv, takže to, co prožíváme nyní, je dost silně obehraná písnička.
Jak se dá valivý odpor měřit? Existuje jednotná metodika SAE pozestávající se ze dvou procedur (J1269 a J2452, koho by to zajímalo). Výsledkem měření je číslo, kterému budeme dále říkat RRC. Tímto koeficientem lze vyjádřit valivý odpor pneumatiky a také na základě něho různé pneumatiky porovnávat. Pro běžné pneu na osobní auta je někde mezi 0,007 a 0,014. Když byla k dispozici tato metodika, začalo se zkoumat, zda hodnota RRC nějak souvisí s ekonomikou jízdy. V roce 1990 publikovali Schuring a Futamura zprávu, ze které vyplývala tato poučka:
- snížení RRC o 10% zvýší ekonomiku jízdy o 1,2 - 1,5% v městském provozu
- snížení RRC o 10% zvýší ekonomiku jízdy o 0,9 - 2,1% mimo město.
K tomuto závěru dospěly i další studie prováděné různými institucemi i se zcela protichůdnými zájmy, například automobilkou GM nebo agenturou EPA
Jak se tyto teoretické poučky projevily v praxi?
Seriózní výrobci modifikují:
- konstrukci pneumatiky tak, aby docházelo k menší deformaci pneumatiky
- materiál pneumatiky k docílení menší deformace, například přidáním minerálních plnidel (silika), to navíc s pozitivním vlivem na životnost
- snižují hmotnost pneumatiky
Méně seriózní výrobci prostě změní formu a na pneumatiku přidají nápis Ecolunetic, Green nebo prostě nĚCO, a vyrábějí dál to, co vyráběli předtím.
Jak může na tyto skutečnosti reagovat prostý zákazník?
Z použití "zelených" pneumatik lze očekávat úsporu v řádu desetin litru na 100km. Tato úspora bude pravděpodobně vykoupena zhoršením trakce. Kdo je zvyklý jezdit v méně konzervativním režimu, měl by se pneumatikám se sníženým valivým odporem vyhnout úplně, jinak v zájmu úspory v nicotné výši zlikviduje auto za mnoho desítek tisíc
Zajímavou problematikou je huštění pneumatik. Ekologové se v tom přímo vyžívají. V roce 2006, když byla environmentalistická propaganda na samém svém vrcholu, vytvořily zelený omezenci hlídky pozestávající se z několika uvědomělých žáčků, kteří za pomoci městské policie zastavovali vozidla, měřili jim tlak v pneumatikách a vydávali jim svá "doporučení" ohledně záchrany planety skrze kompresor. Autobild provedl zajímavý test. Podhuštění pneumatik na 0,8bar (což je solidně podhuštěné kolo) zvýšilo spotřebu asi o 0,7 l/100km. Když byla pneumatika přehuštěna o 0,5bar, klesla spotřeba o 0,14 l/100km. Běžně nedohuštěné pneumatiky (nějakých 0,3-0,5bar od předepsaného stavu) patně nebudou mít na spotřebu vliv. Naopak jejich přehuštění se projeví jejich rychlejším opotřebením a nutností je velice ekologicky likvidovat.
Upřímně řečeno, nechápu logiku úsporných pneumatik a nadšení pro ně.
Myslím, že ekogumologie představuje pouhý výstřelek s velkým dopadem na nákupní chování spotřebitele, ale bez reálného profitu pro něj. Zbydou kumulativní argumenty typu "kdyby všichni jezdili na ekopneumatikách, ušetřilo by se x milionů litrů paliva", což umožní přehlížet argumenty typu "kdyby ekologická hnutí nevytvářela umělé obstrukce v dopravě, ušetřilo by se 10*x miliónů litrů paliva". Tento přístup učiní v dohledné době úsporné gumy povinnými.
ZDROJ
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2008113001
Úspora paliva (nejen) volbou vhodnych pneumatik
Moderátor: Colommbo
Ano, buď bude guma dobře (a za všech podmínek) držet na silnici, NEBO bude mít kilometrovou výdrž, a nižší valivý odpor.
A i ten, kdo jezdí málo, by se měl těm "ekopneu" spíš vyhnout, protože tím, že jezdí málo, tak mu guma zestárne / popraská, ztvrdne, zkoroduje jí nosná kostra dřív, než ojede vzorek......
argumenty typu "kdyby všichni jezdili na ekopneumatikách, ušetřilo by se x milionů litrů paliva" umožní přehlížet argumenty typu "kdyby ekologická hnutí nevytvářela umělé obstrukce v dopravě, ušetřilo by se 10*x miliónů litrů paliva".
Ano, ekologové by si mohli zamést před svým vlastním prahem.....
A i ten, kdo jezdí málo, by se měl těm "ekopneu" spíš vyhnout, protože tím, že jezdí málo, tak mu guma zestárne / popraská, ztvrdne, zkoroduje jí nosná kostra dřív, než ojede vzorek......
argumenty typu "kdyby všichni jezdili na ekopneumatikách, ušetřilo by se x milionů litrů paliva" umožní přehlížet argumenty typu "kdyby ekologická hnutí nevytvářela umělé obstrukce v dopravě, ušetřilo by se 10*x miliónů litrů paliva". Ano, ekologové by si mohli zamést před svým vlastním prahem.....
Honda ACCORD 2.4 i-VTEC Type-S 148kW, sedan, manuál.
Zima: Ravenol SSL 0w40, Hankook W330 Winter i*cept evo3
Léto: Repsol Competicion 5w40, Vredestein Ultrac Satin
Převodovka: Honda Genuine HG - MTF
Zima: Ravenol SSL 0w40, Hankook W330 Winter i*cept evo3
Léto: Repsol Competicion 5w40, Vredestein Ultrac Satin
Převodovka: Honda Genuine HG - MTF
argumenty typu "kdyby všichni jezdili na ekopneumatikách, ušetřilo by se x milionů litrů paliva" umožní přehlížet argumenty typu "kdyby ekologická hnutí nevytvářela umělé obstrukce v dopravě, ušetřilo by se 10*x miliónů litrů paliva".
To samé můžeš říct o čemkoliv. Kdyby environmentalisté (neboť ekolog je VŠ studovaný člověk) netlačili obecně na společnost, tak bychom dosud neznali odlučovače prachu, nebo odsiřování, X cestné katalyzátory a nechali bychom si zaasfaltovat poslední zachovalé kousky přírody.
Problém pneumatik je kapkou v moři a rozhodně to není nic na čem by tato hnutí stavěla. Sám mám podezření, že podpora takovýchto jednostranně zaměřených hnutí jde od těch, kteří z toho mají zisk.
Podhuštění/přehuštění pneumatik není jenom o spotřebě a životnosti, ale i o ovladatelnosti vozidla.
D-fens má občas dobré články a někdy s nimi nemohu souhlasit, protože má silnou tendenci vše zjednodušovat a nevidět to v souvislostech.
To samé můžeš říct o čemkoliv. Kdyby environmentalisté (neboť ekolog je VŠ studovaný člověk) netlačili obecně na společnost, tak bychom dosud neznali odlučovače prachu, nebo odsiřování, X cestné katalyzátory a nechali bychom si zaasfaltovat poslední zachovalé kousky přírody.
Problém pneumatik je kapkou v moři a rozhodně to není nic na čem by tato hnutí stavěla. Sám mám podezření, že podpora takovýchto jednostranně zaměřených hnutí jde od těch, kteří z toho mají zisk.
Podhuštění/přehuštění pneumatik není jenom o spotřebě a životnosti, ale i o ovladatelnosti vozidla.
D-fens má občas dobré články a někdy s nimi nemohu souhlasit, protože má silnou tendenci vše zjednodušovat a nevidět to v souvislostech.
Ano, "ekopneu" je "kapka v moři", ale je to všechno ke všemu. Já ale narážel hlavně na to, že "zelené" pneumatiky zhoršují jízdní vlastnosti. 
(A to spousta lidí neví).
Ale taky je pravda, že na jedné straně se hledají a hlídají miligramy emisí, a mililitry paliva (a někdy právě vykoupené i zhoršenými jízdními vlastnostmi), a na straně druhé (mimojiné i) ekologové blokují stavby nových silnic třeba jen proto, že tam mají žáby přechod, nebo že tam roste vzácná kytka - kolik aut musí několik let kvůli tomu denně projet původní (špatnou) silnicí přes města a obce; a kde to musí lidi dýchat....
Je to jako s výrobou těch biosložek do paliva - ano, po jejich přimíchání do benzinu nebo nafty se sice zhorší ty vlastnosti, pro které se to palivo využívá, ale hlavně že to má (o něco málo) míň škodlivin. Ale že při výrobě těch biosložek se spotřebuje mnohem víc energie, než při výrobě klasického paliva - a tím pádem vznikne a vnikne do ovzduší mnohem víc škodlivin, to už přece nevadí.
Nechci, aby to vyznělo tak, že mě nevadí vyšší emise a škodliviny - vadí, taky chci čistší vzduch - a proto jsem to napsal. Ale taky mě vadí, že se ekologové "vozí" většinou jen po automobilovém průmyslu, přičemž ty auta už pomalu vypouští z výfuku čistší směs, než kterou "nabírají" do sání - a pořád to těm "zeleným" nestačí.
Ale je to můj názor.
(A to spousta lidí neví).Ale taky je pravda, že na jedné straně se hledají a hlídají miligramy emisí, a mililitry paliva (a někdy právě vykoupené i zhoršenými jízdními vlastnostmi), a na straně druhé (mimojiné i) ekologové blokují stavby nových silnic třeba jen proto, že tam mají žáby přechod, nebo že tam roste vzácná kytka - kolik aut musí několik let kvůli tomu denně projet původní (špatnou) silnicí přes města a obce; a kde to musí lidi dýchat....
Je to jako s výrobou těch biosložek do paliva - ano, po jejich přimíchání do benzinu nebo nafty se sice zhorší ty vlastnosti, pro které se to palivo využívá, ale hlavně že to má (o něco málo) míň škodlivin. Ale že při výrobě těch biosložek se spotřebuje mnohem víc energie, než při výrobě klasického paliva - a tím pádem vznikne a vnikne do ovzduší mnohem víc škodlivin, to už přece nevadí.
Nechci, aby to vyznělo tak, že mě nevadí vyšší emise a škodliviny - vadí, taky chci čistší vzduch - a proto jsem to napsal. Ale taky mě vadí, že se ekologové "vozí" většinou jen po automobilovém průmyslu, přičemž ty auta už pomalu vypouští z výfuku čistší směs, než kterou "nabírají" do sání - a pořád to těm "zeleným" nestačí.
Ale je to můj názor.
Honda ACCORD 2.4 i-VTEC Type-S 148kW, sedan, manuál.
Zima: Ravenol SSL 0w40, Hankook W330 Winter i*cept evo3
Léto: Repsol Competicion 5w40, Vredestein Ultrac Satin
Převodovka: Honda Genuine HG - MTF
Zima: Ravenol SSL 0w40, Hankook W330 Winter i*cept evo3
Léto: Repsol Competicion 5w40, Vredestein Ultrac Satin
Převodovka: Honda Genuine HG - MTF
Ekologie je sice přírodní věda, ale environmentalismus se studuje na humantiních fakultách, ne na přírodovědeckých.skodovkar píše:Kdyby environmentalisté (neboť ekolog je VŠ studovaný člověk) netlačili obecně na společnost,
Environmentalismus je novodobé náboženství, ne přírodní věda!!!
Ekologie je seriózní přírodní věda, hodit ji do jedné šaktule s environmentalistikou je urážka.
Katedra environmentálních studijí spadá pod Fakultu sociálních věd Masarykovy univerzity (FSS MU).
-
e-panolin.cz
-
@Matyzak
tu as hovori az o 20% co sa tyka spotreby
http://www.arspneu.sk/download/technickykluc/2.pdf
http://www.arspneu.sk/download/technickykluc/2.pdf
-
emge
-
Pkod
Jak tak koukam, tak podle mistnich komentaru delaji tisice lidi (casto pomerne inteligentnich a v oboru vzdelanych) svou praci spatne, nebo zbytecne. No ze se divim... Kazdy spravny kecal rozumi politice, umi sestavit nejlepsi fotbalovy tym a ted uz vi i co je nejlepsi pro dobro cele planety. K tomu je jeste nejlepsi a bezchybny ridic. Coz teprve jeho prednosti v posteli... Jenze u vetsiny takovych lidi je od kecu k realite strasne daleko. Jen "oni" to nevidi. 
Spotreba (a nejen ta) je ovlivnena mnoha faktory a tlak na jeji snizeni je vyvijen ze vsech uhlu pohledu i fazi zivotniho cyklu, na vsechny konstrukcni prvky a samozrejme take na navazujici dopravni infrastukturu a pod. Je opravdu hloupe tvrdit, ze dilci snahy nemaji smysl. Uz jen proto, ze tyto snahy dovedly (nejen) automobilovy prumysl tam kde je, behem tak kratickeho obdobi vyvoje. Kdo to nevidi, je minimalne kratkozraky.
Jen vyvoj pneumatik za posledni desetileti snizil spotrebu paliva u vozidel zhruba o 8 procent.
D-FENS pise sice pekne, ale dost zkresluje fakta tak, aby se mu hodila do kramu. Popravde jak by jinak nalakal ctenare, kdyz by nehnal veci do extremu? Posledni dobou to uz ale dost prehani.
Paretovo pravidlo je pekna vec pro "managery". Ze jsou nejvetsi ztraty v motoru asi vsichni vime, ale hnout s ucinnosti motoru uz moc nedokazeme. Kvuli par procentum spotreby se na motoru musi udelat hromady ustupku a optimalizaci. U pneumatik se stejneho procenta da dosahnout jen spravnym vyberem pneu pri koupi. I tak se najde hromada kecalu, kteri i nad tak jednoduse dostupnym prinosem ohrnuji nos. Ja se ptam proc?
Jasne vymluv je hromada. Treba bezpecnost, ze? Jenze faktem je, ze cest ke snizeni soucinitele valiveho treni (rameno valiveho odporu) je mnoho a ne vsechny prinaseji nutne zasadni zhorseni jizdnich vlastnosti nebo zkraceni zivotnosti pneu. Kdyz uz ti neverici nejsou ochotni prijmout me tvrzeni, necht nahlednou do testu pneu.
Rozdil mezi dobrou pneumatikou a tou spatnou z pohledu valiveho treni je
nasobny, v jizdnich vlastnostech par procent.
Treba silica (ano, je to "obycejny" silikon SiO2) ve smesi prinasi 20% snizeni valiveho treni, 5% na snizene spotrebe a pritom se muze zkratit brzdna draha o 15%. A prislusna pneu nemusi byt ani drazsi.
S hustenim pneu je D-FENS take trochu mimo. Podhustena pneu muze mit klidne dvojnasobne ztraty proti te spravne nahustene. A tady nejde jen o spotrebu, ze ktere je ten ztratovy vykon hrazen. Jde take o otepleni plaste samotneho, jeho rychlejsi degradaci, ztratu mechanickych vlastnosti, rychlejsi opotrebeni a treba take adhezni vlastnosti nutne v krizovych okamzicich.
Prehustenim pneu se snizi zivotnost pneu v jednotkach procent, podhustenim v desitkach procent. Prehustenim bezpecnost klesa minimalne, podhustenim opravdu vyznamne.
Ztraty valenim se skladaji z mnoha slozek a nelze je posuzovat oddelene. Vysledne cislo se jen tezko odhaduje. Vliv ma smes, slozeni a tloustky vrstev, vzorek, rozmer, husteni atd..
Podobne jako u volby oleje, i tady se by mel kazdy pouzit pravidlo ekonomickeho optima. Je jasne, ze predrazene "super eko usporne" pneu se prakticky nikdy nemuzou ani zaplatit. Nadruhou stranu zvolit na nakladak hltajici tisice km (litru paliva) pneu s vyssim koeficientem valiveho treni je chyba. Takze nic neni uplne cerne ani bile.
Spotreba (a nejen ta) je ovlivnena mnoha faktory a tlak na jeji snizeni je vyvijen ze vsech uhlu pohledu i fazi zivotniho cyklu, na vsechny konstrukcni prvky a samozrejme take na navazujici dopravni infrastukturu a pod. Je opravdu hloupe tvrdit, ze dilci snahy nemaji smysl. Uz jen proto, ze tyto snahy dovedly (nejen) automobilovy prumysl tam kde je, behem tak kratickeho obdobi vyvoje. Kdo to nevidi, je minimalne kratkozraky.
Jen vyvoj pneumatik za posledni desetileti snizil spotrebu paliva u vozidel zhruba o 8 procent.
D-FENS pise sice pekne, ale dost zkresluje fakta tak, aby se mu hodila do kramu. Popravde jak by jinak nalakal ctenare, kdyz by nehnal veci do extremu? Posledni dobou to uz ale dost prehani.
Paretovo pravidlo je pekna vec pro "managery". Ze jsou nejvetsi ztraty v motoru asi vsichni vime, ale hnout s ucinnosti motoru uz moc nedokazeme. Kvuli par procentum spotreby se na motoru musi udelat hromady ustupku a optimalizaci. U pneumatik se stejneho procenta da dosahnout jen spravnym vyberem pneu pri koupi. I tak se najde hromada kecalu, kteri i nad tak jednoduse dostupnym prinosem ohrnuji nos. Ja se ptam proc?
Jasne vymluv je hromada. Treba bezpecnost, ze? Jenze faktem je, ze cest ke snizeni soucinitele valiveho treni (rameno valiveho odporu) je mnoho a ne vsechny prinaseji nutne zasadni zhorseni jizdnich vlastnosti nebo zkraceni zivotnosti pneu. Kdyz uz ti neverici nejsou ochotni prijmout me tvrzeni, necht nahlednou do testu pneu.
Rozdil mezi dobrou pneumatikou a tou spatnou z pohledu valiveho treni je
nasobny, v jizdnich vlastnostech par procent.
Treba silica (ano, je to "obycejny" silikon SiO2) ve smesi prinasi 20% snizeni valiveho treni, 5% na snizene spotrebe a pritom se muze zkratit brzdna draha o 15%. A prislusna pneu nemusi byt ani drazsi.
S hustenim pneu je D-FENS take trochu mimo. Podhustena pneu muze mit klidne dvojnasobne ztraty proti te spravne nahustene. A tady nejde jen o spotrebu, ze ktere je ten ztratovy vykon hrazen. Jde take o otepleni plaste samotneho, jeho rychlejsi degradaci, ztratu mechanickych vlastnosti, rychlejsi opotrebeni a treba take adhezni vlastnosti nutne v krizovych okamzicich.
Prehustenim pneu se snizi zivotnost pneu v jednotkach procent, podhustenim v desitkach procent. Prehustenim bezpecnost klesa minimalne, podhustenim opravdu vyznamne.
Ztraty valenim se skladaji z mnoha slozek a nelze je posuzovat oddelene. Vysledne cislo se jen tezko odhaduje. Vliv ma smes, slozeni a tloustky vrstev, vzorek, rozmer, husteni atd..
Podobne jako u volby oleje, i tady se by mel kazdy pouzit pravidlo ekonomickeho optima. Je jasne, ze predrazene "super eko usporne" pneu se prakticky nikdy nemuzou ani zaplatit. Nadruhou stranu zvolit na nakladak hltajici tisice km (litru paliva) pneu s vyssim koeficientem valiveho treni je chyba. Takze nic neni uplne cerne ani bile.
Nic není černobílé, ale EU má až příliš často černobílé vidění světa a to je to, do čeho D-Fens oprávněně tepe.
Co se týče snížení valivého odporu - snížit valivý odpor (a opotřebení) a současně nedomrvit chováíní za mokra byl zapeklitý oříšek, který se až teď konečně podařilo automobilkám dotáhnout do celkem úspěšného konce.
I sám Continental uvádí, že snížení valivého odporu o 10 procent znamená o 10 procent zhoršit brzdnou dráhu za mokra. [1]
Takže dlouhou dobu byly na trhu různé "Eko" pneumatiky, jejichž chování za mokra stálo za starou belu. A zatímco marketing v tichosti skrýval nedostatky, tak výrobci opět v tichosti postupně inovovali používané směsi. Konkrétně Michelin Pilot Primacy z roku 2003 byla na mokru celkem tragédie, Michelin Pilot Primacy z roku 2008 je na mokru použitelná guma. Ale velká výhra ta guma není, ovšem skoro se nesjíždí.
Až teď nastala doba, kdy jsem vůbec ochoten uvažovat o gumách, u kterých se výrobce chlubí sníženým valivým odporem a prodlouženou životností. Pokud jsem měl kdy problém dobrzdit, tak to vždy bylo za mokra. A náraz znamená škody v desítkách tisíc Kč, takže ušetřené litry paliva mě nezajímají. Mě zajímá, jestli to na mokrém zatáčí a brzdí. A až do současné generace nových gum (P7 Cinturauto, Michelin PA4) platilo, že "eko" vlastnosti jsou tvrdě na úkor chování za mokra.
Když jsem tuhle neplánovaně uháněl 700 km po zasněžených dálnicích směrem k lékařské péči, tak jsem sice na pneumatiky myslel hodně často, ale valivý odpor mě opravdu nezajímal ani trochu. Tvůrcům Dunlop WS 3D patří můj hluboký dík.
Když evropská komise uvažovala, že vydá svou směrnici, tak si nechala udělat "expertní" průzkum. "Experti" prošli recenze pneumatik v motoristických časopisech a jejich verdikt k jejich zjevné nelibosti byl, že existuje korelace mezi chováním za mokra a valivým odporem. Ale taky konstatovali, že někteří výrobci se s tím dokázali poprat a tedy že by se to mělo nařídit všem výrobcům. Aneb když konkurenci nedokážeme zničit na volném trhu, tak si prolobujeme nějakou sviňárnu, omotáme ji do eko nálepek a lid EU nám za to ještě poděkuje.
Už to, že komise EU jmenuje do komise "experty", kteří se rozhodují na základě testů v motoristických časopisech, mi přišlo hodně šílené. Skutečně v té zprávě nic z hlubin konstrukce pneumatik, což by svědčilo o hlubší kvalifikaci expertů, nebylo.
Takže co se mě týče, nedivím se, že D-Fens z toho viděl tak trochu rudě.
[1] http://www.conti-online.com/generator/w ... sr/themes/
ecology/product_responsibility/rolling_resistance/rolling_resistance_en.html
Co se týče snížení valivého odporu - snížit valivý odpor (a opotřebení) a současně nedomrvit chováíní za mokra byl zapeklitý oříšek, který se až teď konečně podařilo automobilkám dotáhnout do celkem úspěšného konce.
I sám Continental uvádí, že snížení valivého odporu o 10 procent znamená o 10 procent zhoršit brzdnou dráhu za mokra. [1]
Takže dlouhou dobu byly na trhu různé "Eko" pneumatiky, jejichž chování za mokra stálo za starou belu. A zatímco marketing v tichosti skrýval nedostatky, tak výrobci opět v tichosti postupně inovovali používané směsi. Konkrétně Michelin Pilot Primacy z roku 2003 byla na mokru celkem tragédie, Michelin Pilot Primacy z roku 2008 je na mokru použitelná guma. Ale velká výhra ta guma není, ovšem skoro se nesjíždí.
Až teď nastala doba, kdy jsem vůbec ochoten uvažovat o gumách, u kterých se výrobce chlubí sníženým valivým odporem a prodlouženou životností. Pokud jsem měl kdy problém dobrzdit, tak to vždy bylo za mokra. A náraz znamená škody v desítkách tisíc Kč, takže ušetřené litry paliva mě nezajímají. Mě zajímá, jestli to na mokrém zatáčí a brzdí. A až do současné generace nových gum (P7 Cinturauto, Michelin PA4) platilo, že "eko" vlastnosti jsou tvrdě na úkor chování za mokra.
Když jsem tuhle neplánovaně uháněl 700 km po zasněžených dálnicích směrem k lékařské péči, tak jsem sice na pneumatiky myslel hodně často, ale valivý odpor mě opravdu nezajímal ani trochu. Tvůrcům Dunlop WS 3D patří můj hluboký dík.
Když evropská komise uvažovala, že vydá svou směrnici, tak si nechala udělat "expertní" průzkum. "Experti" prošli recenze pneumatik v motoristických časopisech a jejich verdikt k jejich zjevné nelibosti byl, že existuje korelace mezi chováním za mokra a valivým odporem. Ale taky konstatovali, že někteří výrobci se s tím dokázali poprat a tedy že by se to mělo nařídit všem výrobcům. Aneb když konkurenci nedokážeme zničit na volném trhu, tak si prolobujeme nějakou sviňárnu, omotáme ji do eko nálepek a lid EU nám za to ještě poděkuje.
Už to, že komise EU jmenuje do komise "experty", kteří se rozhodují na základě testů v motoristických časopisech, mi přišlo hodně šílené. Skutečně v té zprávě nic z hlubin konstrukce pneumatik, což by svědčilo o hlubší kvalifikaci expertů, nebylo.
Takže co se mě týče, nedivím se, že D-Fens z toho viděl tak trochu rudě.
[1] http://www.conti-online.com/generator/w ... sr/themes/
ecology/product_responsibility/rolling_resistance/rolling_resistance_en.html
-
modelář
Byly tady zmíněny ekonomické důvody, ekologické motivy, globální bilance, ekonomická optima, plýtvání aj. Já bych k tomu přidal ještě i makroekonomické bilance a ekonomické nástroje a na pár příkladech doložil, o co mi konkrétně jde.
Bydlím ve městě střední velikosti, kde se už pár let dělá maximum pro potlačení individuální dopravy a snahou je snad úplně vytlačit osobní automobily z města. Přitom ještě v 1. pol. 90. let se naopak dělalo pro motoristy maximum. Jelikož jsem na vlastní kůži zažil obojí, mohu srovnávat perverzní efekty současného stavu, přičemž aut díky v mezidobí dokončenému obchvatu města (řešilo se to přes 30 let!) a výraznému úbytku tranzitu také ubylo:
- do centra města to mám 4 km, tehdy nebyl problém si tam zajet na nákup autem, jelikož přímo v centru byla postavena řada podzemních parkovišť, dnes tam ta parkoviště jsou sice stále, ale z důvodu všemožných dopravních omezení je téměř nemožné se k nim dostat, a pak se z nich zase dostat zpět, takže do centra vůbec nejezdím, zato jezdím do 30 km vzdáleného nákupního střediska v polích, kde nemám problém zaparkovat
- k cestě do práce a zpět používám os. vůz, poněvadž přes relativně krátkou vzdálenost mám tak blbé dopravní spojení MHD, že bych mohl rovnou chodit pěšky a možná by to časově vyšlo nastejno - zkoušel jsem sice jezdit i na koloběžce po chodnících, ovšem jednou jsem si na mokru rozbil hu.u, na kole jsem zase přestal jezdit poté, co zarytý kolega-cyklista málem skončil v dřevěném futrále poté, co ho sejmul důchodce za volantem
- když bych nepočítal pronájem parkovacího místa u práce, tak mne náklady na dojíždění za prací MHD vyjdou na více, než používání os. vozu
- poněvadž si ještě pamatuji, kudy se jezdilo dříve, nějak se nemohu smířit s tím, že jedu cca 2x delší trasou, než by bylo možné, kdybych na jedné křižovatce mohl legálně odbočit doleva a na jiné zase jet rovně, o jednosměrkách a dalších chuťovkách ani nemluvě
- jelikož se z práce vracím obvykle hodně pozdě, není mi po chuti, že bez ohledu na téměř nulový provoz jedu pěkně od jednoho semaforu k druhému, kde všude svítí červená, asi abych si ty červené pěkně vychutnal
- stejně tak obtížně trávím fakt, že tam, kde dříve byla tranzitní čtyřproudovka, je dnes městská ulice s jedním pruhem v každém směru, přičemž za nejabsurdnější považuji, že v pruhu vozidel se hlemýždím tempem pohybují i autobusy MHD...
A takhle bych mohl pokračovat (možná i budu, nikoli však nyní). Jen bych se rád zeptal, jak že věci z hlediska celospolečenských zájmů, makrobilancí a ekonomických nástrojů pomohla několikaprocentní úspora valivého odporu pneu?
Bydlím ve městě střední velikosti, kde se už pár let dělá maximum pro potlačení individuální dopravy a snahou je snad úplně vytlačit osobní automobily z města. Přitom ještě v 1. pol. 90. let se naopak dělalo pro motoristy maximum. Jelikož jsem na vlastní kůži zažil obojí, mohu srovnávat perverzní efekty současného stavu, přičemž aut díky v mezidobí dokončenému obchvatu města (řešilo se to přes 30 let!) a výraznému úbytku tranzitu také ubylo:
- do centra města to mám 4 km, tehdy nebyl problém si tam zajet na nákup autem, jelikož přímo v centru byla postavena řada podzemních parkovišť, dnes tam ta parkoviště jsou sice stále, ale z důvodu všemožných dopravních omezení je téměř nemožné se k nim dostat, a pak se z nich zase dostat zpět, takže do centra vůbec nejezdím, zato jezdím do 30 km vzdáleného nákupního střediska v polích, kde nemám problém zaparkovat
- k cestě do práce a zpět používám os. vůz, poněvadž přes relativně krátkou vzdálenost mám tak blbé dopravní spojení MHD, že bych mohl rovnou chodit pěšky a možná by to časově vyšlo nastejno - zkoušel jsem sice jezdit i na koloběžce po chodnících, ovšem jednou jsem si na mokru rozbil hu.u, na kole jsem zase přestal jezdit poté, co zarytý kolega-cyklista málem skončil v dřevěném futrále poté, co ho sejmul důchodce za volantem
- když bych nepočítal pronájem parkovacího místa u práce, tak mne náklady na dojíždění za prací MHD vyjdou na více, než používání os. vozu
- poněvadž si ještě pamatuji, kudy se jezdilo dříve, nějak se nemohu smířit s tím, že jedu cca 2x delší trasou, než by bylo možné, kdybych na jedné křižovatce mohl legálně odbočit doleva a na jiné zase jet rovně, o jednosměrkách a dalších chuťovkách ani nemluvě
- jelikož se z práce vracím obvykle hodně pozdě, není mi po chuti, že bez ohledu na téměř nulový provoz jedu pěkně od jednoho semaforu k druhému, kde všude svítí červená, asi abych si ty červené pěkně vychutnal
- stejně tak obtížně trávím fakt, že tam, kde dříve byla tranzitní čtyřproudovka, je dnes městská ulice s jedním pruhem v každém směru, přičemž za nejabsurdnější považuji, že v pruhu vozidel se hlemýždím tempem pohybují i autobusy MHD...
A takhle bych mohl pokračovat (možná i budu, nikoli však nyní). Jen bych se rád zeptal, jak že věci z hlediska celospolečenských zájmů, makrobilancí a ekonomických nástrojů pomohla několikaprocentní úspora valivého odporu pneu?
-
modelář
Zpátky k pneumatikám: Až do nazutí zimních gum GY UG7+ minulou sezónu jsem měl vždy na zimních gumách citelně nižší spotřebu, než na letních (používám stejný rozměr letních i zimních). Teprve se jmenovanými gumami je tomu přesně naopak! Sice nikde není deklarováno, že by ty či ony zimní gumy měly mít snížený valivý odpor, ale předpokládal bych přinejmenším to, že ho nebudou mít zase až tak drasticky zvýšený. Kde že je ten takzvaný pokrok? 
-
emge
A súvisí to skutočne so zmenou typu pneumatík? Nemôže tu zohrávať rolu iný priemer kolesa, ktorý môže súvisieť s profilom, alebo dezénom?
Možno si vyžadujú iné hustenie?
Ak sa počíta spotreba podľa počítadla kilometrov (rovnako počíta palubný počítač), v praxi to znamená údaj, koľkokrát sa koleso pri prejdení nejakej vzdialenosti otočí. Koleso s menším priemerom sa "otočí" viackrát, preto počítadlo naráta viacej kilometrov, aj keď v skutočnosti prešlo rovnakú vzdialenosť. Preto už len samotná výmena ojazdených pneumatík za nové znamená podľa výpočtov mierne "zvýšenie" spotreby.
Preto ja osobne rôzne porovnania spotreby pri rozdielnch autách a s rôznymi pneumatikami nemám veľmi v obľube. Spotrebu si kontrolujem, aby som vedel, či sa zásadne nemení. Ale je to zasa len nejaký približný číselný údaj, ktorý sa oproti realite môže výrazne odlišovať.
Možno si vyžadujú iné hustenie?
Ak sa počíta spotreba podľa počítadla kilometrov (rovnako počíta palubný počítač), v praxi to znamená údaj, koľkokrát sa koleso pri prejdení nejakej vzdialenosti otočí. Koleso s menším priemerom sa "otočí" viackrát, preto počítadlo naráta viacej kilometrov, aj keď v skutočnosti prešlo rovnakú vzdialenosť. Preto už len samotná výmena ojazdených pneumatík za nové znamená podľa výpočtov mierne "zvýšenie" spotreby.
Preto ja osobne rôzne porovnania spotreby pri rozdielnch autách a s rôznymi pneumatikami nemám veľmi v obľube. Spotrebu si kontrolujem, aby som vedel, či sa zásadne nemení. Ale je to zasa len nejaký približný číselný údaj, ktorý sa oproti realite môže výrazne odlišovať.