Jaké pneu?

[Pitris]

....Velikost kontaktní plochy u široké a úzké pneumatiky je stejná....

Nechtěl si napsat to co si napsal, že protože v tom případě by kecal Isaac Newton i matematika.
A pneu na náklaďák by měla stejnou kontaktní plochu jako pneu pro osobák....

Notabene proč by psali v tom "Tvém" odkazu, že u širších gum je:
- trakcia na snehu je lepšia ako pri úzkych pneumatikách (což je blbost - nebo jsou blbí u WRC)
- väčšia kontaktná plocha na šírku pri brzdení (což je pravda, protože "zatížíš" předek)

[Pitris]

Ale já hned zkraje napsal rozdíl mezi suchem, mokrem a vodou a sněhem (ledem)....

Já ale taky

....Ano je to sníh - nechtěl jsem ho sem "tahat" - je to jinde....

ale taky, že....

Je jasné že čím jsou lepší adhezní podmínky, tím se pro přilnavost vozu dají použít šiřší gumy....

[v.vilik]

Schválně si udělej pokus.
1.Uvaž na niť kilové závaží a zkus ho zvednout, aniž by ti ta niť proklouzla mezi prsty.
2.Vezmi místo nitě prádelní šňůru a zvedni.
3.Vezmi místo prádelní šňůru silnější provaz.

Jak to půjde? Stejné je to na silnici.

PS. V rámci objektivity neber v potaz různou strukturu povrchu úvazků. Jde jen o principiální porovnání vynaložené síly na neproklouznutí úvazku mezi prsty. Ta síla, kterou musíš vynaložit je obdobná jako přítlak na pneumatiku, jak jsi správně již napsal. Jenže my porovnáváme rozdíl široké-uzké za stejných ostatních podmínek, tedy na stejném autě, povrchu, atd.

Ještě poznámku. Proč se na traktory a podobné stroje dávají na hnaná kola tak velké pneumatiky???

Takže ne adheze určuje šířku pneumatik, ale přesně opačně.

[skodovkar]

A ešte ma napadla ďalšia výhoda hliníkových diskov - lepší odvod tepla z kotúčov bŕzd a lepšie chladenie bŕzd.

Nad tím jsem taky přemýšlel, ale nikdy jsem nedospěl k jednoznačnému výsledku.
Pokud se bude týkat sálání od rozžhavených brzd, pak při stejné ozářené ploše bude výhodnější černý povrch (tedy běžný plecháč) narozdíl od hladkého leklého povrchu (bežná hlína), která bude odrážet záření zpět na kotouč.
Ale většinu tepla v naprosté většině případů odvádí nucená konvekce (v tomto případě proudící vzduch). A teď nastává otázka jak je konkrétní disk proveden a jak se chová. Prostě v tom kole nesmí stát horký vzduch, pro to mají předpoklad lité disky s velkými dírami. Ale aerodynamika může být někdy překvapivá
Další věc je, komu kdy zvadly v běžném českém provozu brzdy? Nemyslím tím honěním 1,2TSI po okruhu nebo sjíždění dlouhých kopců jen na brzdy. I ten plechový koncernový disk http://www.bazos.cz/img/1/625/43570625.jpg by měl bohatě stačit.

[Colommbo]

Proti gustu žádný dišputát, ale nezlob se, Lubo, orezlé plecháče bez poklic na autě, byť by to jen haťapka byla, nepovažuju za to pravé ořechové...

[emge]

Re: skodovkar
V súvislosti s teplotou by som uvažoval skôr o väčšej styčnej ploche pri dosadacej ploche hliníkového disku na dosadaciu plochu kotúča brzdy, o väčšom objeme materiálu disku, ktorý pohltí viacej tepla a o väčšom povrchu hliníkového disku, ktorý zabezpečí jeho rýchlejšie ochladzovanie vzduchom.
A ako píšeš, hliníkový disk má väčšie otvory, ktoré zabezpečia rýchlejšiu výmenu vzduchu pri doštičkách. Ale súhlasím, že je to dosť individuálne, každý disk je iný.

Aj keď brzdy "nezvädnú", prehrievanie môže skrátiť ich životnosť, doštičky môžu "zosklovatieť", kotúče sa môžu deformovať...

[emge]

Takže podle tebe bude stejná adheze povrchu velikosti jednoho atomu jako velikosti fotbalového hřiště. Nebo jsem to špatně pochopil? Rád se nechám poučit, pokud to nebude mystifikace.

Nuž, nie som istý, či sa "necháš poučiť".
Pre adhéziu nie je dôležitá veľkosť plochy, ale veľkosť styčnej plochy. A keďže žiaden povrch nie je dokonale rovný, ani povrch vozovky, tak adhézia pneumatiky súvisí s deformáciou povrchu jej behúňa. To je tá "hysterézna zložka trecej sily" z odkazu vyššie. A tá deformácia bude vyššia, ak bude vyššia sila (hmotnosť) na jednotku plochy. A tá zasa súvisí nepriamo úmerne s veľkosťou styčnej plochy (šírky pneumatiky).

Kým sa pohybujeme pri šírkach pnemuatík bežných pre daný typ automobilu, tak platí, že širšia je na suchej vozovke lepšia. Ale má to svoje limity, ktoré súvisia práve s hmotnosťou vozidla. Ak sa šírka preženie, tak pnematiky nebudú "držať" ani na niektorých (drsnejších) suchých povrchoch.

Niečo iné sú športové pneumatiky, kde sa vyberá zmes aj podľa povrchu vozovky. Slicky sú často tak mäkké, že sa na nich prilepia kamienky.

[v.vilik]

OK. Tak jo. Vzdávám to. Nemáš pravdu a semíláš tu všechno na jednu hromadu. Ostatně tady to není vzácností.

[Pitris]

....Velikost kontaktní plochy u široké a úzké pneumatiky je stejná....

To fakt nemá cenu Tady se někdo pokouší tvrdit, že pneu 225 bude mít stejnou kontaktní plochu se silnicí jako pneu 185 a že na mokru se bude chovat při stejné váze auta ta 225-ka líp než ta 185-ka

....Jenže my porovnáváme rozdíl široké-uzké za stejných ostatních podmínek, tedy na stejném autě, povrchu....

Ty možná - já tu tvrdím, že na mokru bude (to samé) auto na širokých gumách hůře ovladatelné než na užších.... (když se teda budeme bavit o "normálních" a ne tuzingových nebo galuskových rozměrech)....

[v.vilik]

Trochu jsi uhnul od problému. Pokud si vzpomínám, tak prvotní rozpor byl v tom, že auto na širších pneumatikách snadněji ustřelí(nechce se mi to hledat).
Jak hodně drží pneumatika na silnici záleží na styčné ploše. Teď jsi to potvrdil. Zopakuji. Za stejných podmínek větší plocha má při smykovém pohybu větší odpor než menší. To je fyzika, kterou ještě nikdo nezrušil.
Představ si válec o nějakém průměru (pro ilustraci - není důležité), který je široký 1 mm a má styčnou plochu s podkladem 1 mm2.
Teď ten válec prodluž na délku 1000 mm, takže velikost styčné plochy bude 1000 mm2. Kterýpak bude klást při smyku větší odpor?

A takhle přesně je to i s pneumatikami.

Dej si na golfa 155/65 a porovnej to s třeba 225/65. Ano, auto bude třeba hůře ovladatelné, protože širší pneumatiky mají tendenci kopírovat podélné nerovnosti silnice, typicky koleje od kamionů. Ale v zatáčce, tam kde se s 155/65 budeš sbírat z pangejtu, se ti 225/65 ani nehnou.

Když chceš porovnávat, musíš nastavit stejné podmínky, jinak je to fantasmagorie.

[Pitris]

Trochu jsi uhnul od problému. Pokud si vzpomínám, tak prvotní rozpor byl v tom, že auto na širších pneumatikách snadněji ustřelí....

Ano. Ale taky jsem psal že na mokru

Dej si na golfa 155/65 a porovnej to s třeba 225/65. Ano, auto bude třeba hůře ovladatelné, protože širší pneumatiky mají tendenci kopírovat podélné nerovnosti silnice, typicky koleje od kamionů. Ale v zatáčce, tam kde se s 155/65 budeš sbírat z pangejtu, se ti 225/65 ani nehnou....

To je taky pravda, ale (a jsme zase u toho) na mokru Ti v zatáčce ty 225-ky "uhnou" - neříkám že dřív než na 155-kách, ale určitě dřív než na 195-kách, protože ten Golf bude na tu šířku 225 na vodě lehkej....

Představ si válec o nějakém průměru (pro ilustraci - není důležité), který je široký 1 mm a má styčnou plochu s podkladem 1 mm2.
Teď ten válec prodluž na délku 1000 mm, takže velikost styčné plochy bude 1000 mm2....

Apropo - když mám něco o velikosti 1 mm se styčnou plochou 1 mm2, tak při zvětšení toho něčeho na 1000 mm2 nebude ta styčná plocha pak 1000000 mm2 Konkrétně (pro ilustraci - není důležité) když budu brát u pneu čtvercovou styčnou plochu, tak 195-ka ji bude mít 380250000mm2, kdežto ta 225-ka 506250000mm2; a když si spočítáš váhu auta "rozprostřenou" na ty milimetry, tak bude dvoutřetinová; na suchu ještě dobrý, ale na mokru Na šiřší pneu to ze zatáčky ustřelí dřív....

[v.vilik]

Aha. Tak jo.Vidím že to nemá smysl, už jen proto, že 1x1000= 1000.

[Pitris]

Pokud vím tak plocha se počítá v jednotkách čtverečních No nic.... ale možná si jen nerozumíme.

Vem si motopneu. CBR 125 měla kolem 120-ti kilo a vpředu pneu šířky 80, vzadu 100 a CBR 929 váží zhruba 180kg a má vpředu pneu šířky 120 a vzadu 190.... Proč Jednak samozřejmě proto aby zadní přenesla ten výkon, ale taky proto že těžší motorka bude na širší gumu působit (zhruba) stejnou váhou na ten mm2 jako ta lehčí motka na tu gumu užší.... Krom toho u motopneu je pro přímou jízdu styčná plocha tvarem pneu ještě menší než při náklonu - ale proto musím na vodě v zatáčce ubrat, kdežto rovně se dá jet téměř stejně rychle jako na suchu, protože při přímém směru ta velmi malá styčná plocha - ale s velkým měrným tlakem - tu vodu "prořízne".... A proto taky motorky hůř brzdí, byť mají malou hmotnost a brzdy výkonnější než leckteré auto: protože je styčná plocha guma / silnice malá....

[Mnd]

.
..... Konkrétně (pro ilustraci - není důležité) když budu brát u pneu čtvercovou styčnou plochu, tak 155-ka ji bude mít 240250000mm2, kdežto ta 225-ka 506250000mm2; a když si spočítáš váhu toho auta "rozprostřenou" na ty milimetry, tak bude poloviční; na suchu ještě dobrý, ale na mokru to ze zatáčky ustřelí dřív....

A právě tohle není pravda. Vždyť je to tak jasné a jednoduché. Představ si (nebo vyzkoušej) vezmi nafouknutý pouťový balonek, polož ho na stůl a zhora ho zatěžuj silou. Dole můžeš pozorovat jak se úměrně se zatěžující silou zvětšuje "kontaktní plocha". A zvětšuje se tak, že poměr síla lomeno plocha zůstává konstantní.

[Pitris]

vezmi nafouknutý pouťový balonek, polož ho na stůl a zhora ho zatěžuj silou. Dole můžeš pozorovat jak se úměrně se zatěžující silou zvětšuje "kontaktní plocha".

Ale ano kristepane. Když se bude zatěžovací síla zvětšovat, tak se bude zvětšovat i kontaktní plocha.
Ale tady jde celou dobu o sice zvětšování kontaktní plochy šířkou gumy, avšak auto / jeho váha bude pořád stejná A už víš že velikost kontaktní plochy u široké nebo úzké pneumatiky není stejná