Cim mazete cepy plovoucich brzdovych trmenu
Moderátor: Colommbo
-
PPP
Prostě ten píst není umístěn "dnem dovnitř", tj. "dutinou ven", ale právě naopak. Celou plochou dna tedy přiléhá k desce a uvnitř dutiny je tím pádem mnohem více kapaliny. Toto řešení se běžně používalo u prvních kotoučových brzd a dodnes přetrvává na zadních kolech, pokud je kotoučová brzda kombinovaná s ruční: důvodem je výhoda získání prostoru uvnitř dutiny pístku pro vyřešení přenosu síly od páčky bowdenu ručky na pístek. U moderních čtyřpístků s pevnými třmeny a "plovoucími" kotouči (typicky u motocyklů) je tomu již moderně, tj. dnem pístku dovnitř.
-
mekáno
Obojí stojí za ho.no! Nejlepší "čistič" brzd, jaký jsem kdy měl (a že jsem jich vyzkoušel min. tucet) je do firmy Cyclo, a přitom patří mezi levnější (kupoval jsem ho za cca 140 Kč). Pokud jde o teflonový sprej, tak nevím, co je "nej", poněvadž žádná značka nesplnila moje očekávání. Kromě toho bych ho právě na brzdy rozhodně nepoužíval.mekáno píše:Dobrý je použít na brzdy sprej čistič brzd od Motipu a po zaschnutí teflonový sprej,taky od Motipu.
-
PPP
Neviem ako dvojpiestiky ale 4 piestiky maju piestiky natocene dnom dovnutra brzdica a na dosticku tlacia "hranou". Iba ak by ich daky umelec otocil 
.
P.S. Ja som ale debil. Ved to by musel byt riadny umelec aby to dokazal ked mu bude chybat drazka na manzetu, ktora by sa navyse pekne obula do tesniaceho kruzku keby niekto zasunul piestik do brzdica "hore dnom".
P.S.S. Kratkym nahliadnutim do dielenskej prirucky sa potvrdzuje ze aj dvojpiestiky su dnom "dolu", teda ku dnu dutiny v polbrzdici a dutinou ku dosticke. Tiez to inac nejde (teda de to ale dre to ) lebo ma tiez drazku na manzetu na opacnej strane nez je dno piestika.
.P.S. Ja som ale debil
. Ved to by musel byt riadny umelec aby to dokazal ked mu bude chybat drazka na manzetu, ktora by sa navyse pekne obula do tesniaceho kruzku keby niekto zasunul piestik do brzdica "hore dnom".P.S.S. Kratkym nahliadnutim do dielenskej prirucky sa potvrdzuje ze aj dvojpiestiky su dnom "dolu", teda ku dnu dutiny v polbrzdici a dutinou ku dosticke. Tiez to inac nejde (teda de to ale dre to
) lebo ma tiez drazku na manzetu na opacnej strane nez je dno piestika.Tak jo: já se také o víkendu pro jistotu mrknu do knihy od R.M.Cedrycha, jelikož ke staré škodovce už dávno nemám přístup a od počátku 90. let jsem se v jejích brzdách nehrabal. Ale ukrutně nízkou odolnost proti přehřívání si pamatuji dodnes - včetně přímo geniálního konstrukčního řešení ucpávky/filcového utěsnění náboje kola z vnitřní strany, kterým po přehřátí brzd vytekla "tekutá složka" rovněž teplotně málo odolného mazacího tuku ložiska na vnitřní činnou plochu kotouče. Inu, kdo maže, ten jede...
-
PPP
Ten "filc" je fakt podivnost ale na motory a urcenie skodiviek tie brzdy stacili. Neviem ako 2piesty ale na 4piestoch som necitil ziaden pokles ucinnosti ked som testoval z certovice strasenie o tom ako toprestane brzdit ked sa brzdy zahreju aj ked sa z nich po doposkakovani az nadol ledva badatelne dymilo. Ono mozno zavisi aj od materialu dosticiek. Nejaka lacna nahrada to asi skutocne nezvladne. Ja tam mam este povodne .
.Když on je ale podstatný rozdíl v délce a úrovni klesání sjezdu s Čertovice, včetně teplot tam panujících, a poměry v alpských zemích, zejména pak blíž ke Středozemnímu moři. A jelikož jsem v těchto podmínkách najezdil počátkem 90. let s tchánovou Š120L (pouze s dvoupístky) cca 60 tis. km (během 14 měsíců), tak si o jejích brzdách nedělám žádné iluze.
Destičky jsem používal výhradně originál (nejlépe fungovaly ještě ty původní s asbestem), kotouče (a tuk v nábojích kol, včetně ucpávky) jsem musel vyměnit hned po první cestě (a pak pravidelně stáčet kvůli pokroucení), a zatuhlé pístky kvůli připečeným gumičkám tahat ven sikama - ostatně hlavně proto mám pocit, že to bylo dnem ven s osazením na menší průměr dosedací plochy vůči destičkám, za kteréžto to bylo možno vzít "ze strany" bez rizika poškození drážky pro prachovku). Tedy jeden z nich/těch pístků (ten ještě jakž takž chodící) vždy vyšel ven tlakem kapaliny, ale po jeho vyndání pak už samozřejmě nezbývalo, než ten druhý "vypáčit", nemluvě o "druhé straně" nápravy - pokud se to dělalo současně, tedy ne postupně...
Se čtyřpístky jsem se setkal pouze u kámošova Rapidu 136, ujel jsem s tím všeho všudy nějakých 30 km a fakt to brzdilo o dost lépe, byť při nenaloženém kufru to bylo vcelku jedno, poněvadž i u té 120 nebyl problém při prvním zabrzdění (bohužel jen při tom prvním...) v dálničním tempu SRN (ta 120 chodila po rovině tacho přes 150, s kopce přes 170!) přední kola bloknout, ale tepelnou odolnost brzd onoho Rapidu jsem neměl příležitost vyzkoušet.
Destičky jsem používal výhradně originál (nejlépe fungovaly ještě ty původní s asbestem), kotouče (a tuk v nábojích kol, včetně ucpávky) jsem musel vyměnit hned po první cestě (a pak pravidelně stáčet kvůli pokroucení), a zatuhlé pístky kvůli připečeným gumičkám tahat ven sikama - ostatně hlavně proto mám pocit, že to bylo dnem ven s osazením na menší průměr dosedací plochy vůči destičkám, za kteréžto to bylo možno vzít "ze strany" bez rizika poškození drážky pro prachovku). Tedy jeden z nich/těch pístků (ten ještě jakž takž chodící) vždy vyšel ven tlakem kapaliny, ale po jeho vyndání pak už samozřejmě nezbývalo, než ten druhý "vypáčit", nemluvě o "druhé straně" nápravy - pokud se to dělalo současně, tedy ne postupně...
Se čtyřpístky jsem se setkal pouze u kámošova Rapidu 136, ujel jsem s tím všeho všudy nějakých 30 km a fakt to brzdilo o dost lépe, byť při nenaloženém kufru to bylo vcelku jedno, poněvadž i u té 120 nebyl problém při prvním zabrzdění (bohužel jen při tom prvním...) v dálničním tempu SRN (ta 120 chodila po rovině tacho přes 150, s kopce přes 170!) přední kola bloknout, ale tepelnou odolnost brzd onoho Rapidu jsem neměl příležitost vyzkoušet.
Tak jsem vyštrachal onu chytrou knihu - od J. Andrta, tu od M. Cedrycha už nemám: podle náktesu v řezu jsou tam pístky i u těch dvoupístků "správně", tj. dnem dovnitř, jenže jsou tam ještě i jakési vložky či pokličky (není patrné, o co přesně jde), které plně kryjí dutinu. Takže vlastně zase nevím... (ach ta paměť)
U čtyřpísků se nic podobného nevyskytuje, vše je řešeno klasicky. Tedy až na jednu "drobnost": na každém třmenu jsou tři (!!!) odvzdušňováky, přičemž je přesně určeno pořadí odvzdušňování.
U čtyřpísků se nic podobného nevyskytuje, vše je řešeno klasicky. Tedy až na jednu "drobnost": na každém třmenu jsou tři (!!!) odvzdušňováky, přičemž je přesně určeno pořadí odvzdušňování.
-
Rebikvpanice
-
Návštěvník
-
Návštěvník
-
PPP
Zaujimalo by ma ci je ziaduce mazat gumene ulozenie capov vodiacich plavajuci strmen. Jednak je ten cap z nerezu takze zahrdzavenia sa nebojim, akurat cast ktora bola vonku s gumeneho puzdra bola rokmi zabetonovana prachom (ale slo to mechanicko chemickou cestou ocistit) ale strmen sa dokazal hybat. Navyse mi to pripadalo ze v puzdre trochu pruzi a to ho mohlo ciastocne oddialovat od pevnej casti strmena cim sa zaroven uvolnil kotuc. Po namazani silikonovou pastou (lukosan M?? neviem ci M12 alebo M14, proste ten so zltym pasom na obale) idu capy aj so strmenom v puzdrach lahucko akurat uz nepruzia a teda sa samy nevracaju.
Rozdiel v brzdach oproti predoslemu stavu je asi takyto:
predtym po zabrzdeni sa uvolneni brzdy sa koleso mohlo relativne volne krutit dalej, na krizovatke som tak bol castejsie nuteny pouzivat rucnu
teraz po zabrzdeni a uvolneni brzdy ostanu kolesa ciastocne blokovane a uvolnia sa az po pretoceni, takze auto ostane stat aj na miernom (ale skutocne len miernom) kopceku aj bez rucnej.
Ono nie je problem tu pastu stade dostat von a vratit sa k predoslemu stavu len sa mi to moc nechce rozoberat. Co sa tyka dobehu po vyradeni pripada mi ze sa nezmenil. No a este to nemam presne zratane (len 4 tankovania) ale vyzera to tak ze po premazani valceka a ulozenia capov sa znizila spotreba. Akurat to mohlo byt sposobene aj resetom lpg jednotky.
Rozdiel v brzdach oproti predoslemu stavu je asi takyto:
predtym po zabrzdeni sa uvolneni brzdy sa koleso mohlo relativne volne krutit dalej, na krizovatke som tak bol castejsie nuteny pouzivat rucnu
teraz po zabrzdeni a uvolneni brzdy ostanu kolesa ciastocne blokovane a uvolnia sa az po pretoceni, takze auto ostane stat aj na miernom (ale skutocne len miernom) kopceku aj bez rucnej.
Ono nie je problem tu pastu stade dostat von a vratit sa k predoslemu stavu len sa mi to moc nechce rozoberat. Co sa tyka dobehu po vyradeni pripada mi ze sa nezmenil. No a este to nemam presne zratane (len 4 tankovania) ale vyzera to tak ze po premazani valceka a ulozenia capov sa znizila spotreba
. Akurat to mohlo byt sposobene aj resetom lpg jednotky.-
Pajk
Fyzika
to jerry3:
Uvedu na pravou míru několik bludů Jerryho3
1) síla je v N
2) Síla (v Newtonech) na páce (v mm) je Kroutící (točivý) moment (v N.mm, N.m )
3) Radiální síla je síla působící kolmo na osu. S rádiusem to nemá co dělat. Síla (v N) působící na rádiusu (v mm) je opět kroutící moment v (N.mm)
Síla v ose je axiální síla. Každá síla je v Newtonech !!
Chělo by to alespoň základní znalosti na poučování, maturita z fyziky před pětadvaceti lety jak je vidět nestačí:-)
Uvedu na pravou míru několik bludů Jerryho3
1) síla je v N
2) Síla (v Newtonech) na páce (v mm) je Kroutící (točivý) moment (v N.mm, N.m )
3) Radiální síla je síla působící kolmo na osu. S rádiusem to nemá co dělat. Síla (v N) působící na rádiusu (v mm) je opět kroutící moment v (N.mm)
Síla v ose je axiální síla. Každá síla je v Newtonech !!
Chělo by to alespoň základní znalosti na poučování, maturita z fyziky před pětadvaceti lety jak je vidět nestačí:-)
Tohle se tu přece už dávno vysvětlilo a já jsem svou terminologickou chybu uznal. Faktem zůstává, že "točivý moment", který musejí brzdy "zmařit", má i u běžného osobáku hodnotu v řádu tisíců Nm, na čemž si dovolím trvat, protože právě o to primárně šlo!
P.S.:
1) Mimochodem, jsem zvědav, zda se anonym nikdy nedopustil chyby a co si bude z maturity pamatovat po x-desítkách let on...
2) Tento můj terminologický prohřešek byl napadnut opakovaně a velmi brzy, zato na faktickou chybu přišel pouze jeden čtenář a navíc po hodně dlouhé době. O čem to svědčí? Ti, kdož sem píší, jsou možná kovaní v teorii, ale sami to v životě nerozdělávali.
3) A není náhodou radiální síla síla působící na radiusu, tedy způsobující otáčivý pohyb?
4) A co práce, resp. její fyzikální rozměr a význam v daném případě?
P.S.:
1) Mimochodem, jsem zvědav, zda se anonym nikdy nedopustil chyby a co si bude z maturity pamatovat po x-desítkách let on...
2) Tento můj terminologický prohřešek byl napadnut opakovaně a velmi brzy, zato na faktickou chybu přišel pouze jeden čtenář a navíc po hodně dlouhé době. O čem to svědčí? Ti, kdož sem píší, jsou možná kovaní v teorii, ale sami to v životě nerozdělávali.
3) A není náhodou radiální síla síla působící na radiusu, tedy způsobující otáčivý pohyb?
4) A co práce, resp. její fyzikální rozměr a význam v daném případě?