Jinak budou ještě dva díly: jeden k "nadspotřebě" a druhý ke konstrukci umístění filtru. Ale teď mám špatné připojení, tak nechci o již napsaný delší text zbytečně přijít.
Klimatizace
Moderátor: Colommbo
-
modelář
-
Freev
hned to šlo na moje doporučení pročíst několik kolegů.....-
modelář
-
Itall
-
modelář
Takže tady je slíbené pokračování v podobě 7. dílu, aneb "mýty a pověry o nadspotřebě". Předesílám, že je dobré si napřed přečíst 6. díl.
Není sporu o tom, že kompresor klimy představuje pro motor tu zdaleka největší "vnější" zátěž, tj. to, co motor zatěžuje nikoli z hlediska výkonu nezbytného k pohybu vozu. Dokud nebyly k dispozici kompresory s regulací výkonu/příkonu, dodržovali konstruktéři nepsaný úzus, že výkon/příkon kompresoru + souvisejících elektrických zařízení, tedy zj. "sahary" a větráku ventilace (samozřejmě z hlediska odběru dodatečného příkonu/výkonu přes alternátor), by neměl přesahovat 10% max. nominálního výkonu motoru vozu. To v zásadě vylučovalo použití klimy v maloobsahových/málovýkonných vozech, jelikož jim by při sepnutí spojky kompresoru klimy už nezbyl výkon na jízdu a/nebo by byl výkon klimy pro efektivní klimování interiéru nedostatečný.
Z hlediska spotřeby paliva by pak teoreticky mělo platit, že při daném, resp. známém příkonu všeho, co je nutné pro klimování, je třeba dodat potřebný příkon a ten "zaplatit" v nadspotřebě. Jenže takhle jednoduché to není! Pokud vůz není vyloženě "podmotorovaný", tak motor ve většině jízdních režimů vyrábí více výkonu, než kolik je ho v daném momentě/při daném zatížení třeba pro jízdu (jde o jistý druh "výkonové rezervy"). No a tento vlastně jinak "zbytečně produkovaný výkon" lze efektivně využít právě pro pohon klimy a dalšího příslušenství. Jinými slovy, u velkého a výkonného motoru je vliv provozu klimy na reálnou spotřebu zanedbatelný. Netvrdím, že zrovna já mám velký motor, resp. přemotorované vozidlo, a přesto jsem si ověřil, že zapnutá klima u mě představuje max. nějaké tři desetiny litru na průměrné spotřebě mimo město navíc, což je mnohem méně, než několik málo předjížděcích manévrů...
Ovšem pozor! Při poskakování po městě převážně v režimu volnoběhu či zvýšeného volnoběhu je toho "zbytečně produkovaného výkonu" pomálu, o to více je nutno vyrobit výkonu pro pohon klimy, a tím více pak roste spotřeba paliva. V mém případě už jde potom o 0,7-1,0 litru navíc, ale pro pořádek dodávám, že klimuji interiér 7-mi místného MPV.
No a teď se konečně dostávám k jádru pudla: Platí totiž úměra, že čím je výkon motoru nižší a čím je jeho měrná spotřeba vyšší v režimu volnoběhu a těsně nad ním, tím větší vliv má provoz klimy na jeho spotřebu v reálném provozu. Samozřejmě to platí i naopak. Přitom vycházím z toho, že klimování není vyloženě "ošizené", s čímž jsem se už také setkal. Tzn. např. to, že klima pověšená na 1,2 HTP bude mít v relativním vyjádření mnohem větší vliv na spotřebu, než klima na 2,5 litrovém šestiválci. Bohužel klima pověšená na moderní "downsizingové" přeplňované motory má na spotřebu podobně neblahý vliv, jelikož tyto motory mají kvůli nízkému kompresnímu poměru příliš vysokou měrnou spotřebu při volnoběhu a těsně nad ním.
Není sporu o tom, že kompresor klimy představuje pro motor tu zdaleka největší "vnější" zátěž, tj. to, co motor zatěžuje nikoli z hlediska výkonu nezbytného k pohybu vozu. Dokud nebyly k dispozici kompresory s regulací výkonu/příkonu, dodržovali konstruktéři nepsaný úzus, že výkon/příkon kompresoru + souvisejících elektrických zařízení, tedy zj. "sahary" a větráku ventilace (samozřejmě z hlediska odběru dodatečného příkonu/výkonu přes alternátor), by neměl přesahovat 10% max. nominálního výkonu motoru vozu. To v zásadě vylučovalo použití klimy v maloobsahových/málovýkonných vozech, jelikož jim by při sepnutí spojky kompresoru klimy už nezbyl výkon na jízdu a/nebo by byl výkon klimy pro efektivní klimování interiéru nedostatečný.
Z hlediska spotřeby paliva by pak teoreticky mělo platit, že při daném, resp. známém příkonu všeho, co je nutné pro klimování, je třeba dodat potřebný příkon a ten "zaplatit" v nadspotřebě. Jenže takhle jednoduché to není! Pokud vůz není vyloženě "podmotorovaný", tak motor ve většině jízdních režimů vyrábí více výkonu, než kolik je ho v daném momentě/při daném zatížení třeba pro jízdu (jde o jistý druh "výkonové rezervy"). No a tento vlastně jinak "zbytečně produkovaný výkon" lze efektivně využít právě pro pohon klimy a dalšího příslušenství. Jinými slovy, u velkého a výkonného motoru je vliv provozu klimy na reálnou spotřebu zanedbatelný. Netvrdím, že zrovna já mám velký motor, resp. přemotorované vozidlo, a přesto jsem si ověřil, že zapnutá klima u mě představuje max. nějaké tři desetiny litru na průměrné spotřebě mimo město navíc, což je mnohem méně, než několik málo předjížděcích manévrů...
Ovšem pozor! Při poskakování po městě převážně v režimu volnoběhu či zvýšeného volnoběhu je toho "zbytečně produkovaného výkonu" pomálu, o to více je nutno vyrobit výkonu pro pohon klimy, a tím více pak roste spotřeba paliva. V mém případě už jde potom o 0,7-1,0 litru navíc, ale pro pořádek dodávám, že klimuji interiér 7-mi místného MPV.
No a teď se konečně dostávám k jádru pudla: Platí totiž úměra, že čím je výkon motoru nižší a čím je jeho měrná spotřeba vyšší v režimu volnoběhu a těsně nad ním, tím větší vliv má provoz klimy na jeho spotřebu v reálném provozu. Samozřejmě to platí i naopak. Přitom vycházím z toho, že klimování není vyloženě "ošizené", s čímž jsem se už také setkal. Tzn. např. to, že klima pověšená na 1,2 HTP bude mít v relativním vyjádření mnohem větší vliv na spotřebu, než klima na 2,5 litrovém šestiválci. Bohužel klima pověšená na moderní "downsizingové" přeplňované motory má na spotřebu podobně neblahý vliv, jelikož tyto motory mají kvůli nízkému kompresnímu poměru příliš vysokou měrnou spotřebu při volnoběhu a těsně nad ním.
-
modelář
OK, takže konečně 8. a nejspíše poslední díl: konstrukční uspořádání ventilace/klimy.
Možná to bude znít podivně, ale konstrukční uspořádání jsou tak pestrá, jak moc byli konstruktéři nuceni improvizovat. Takže může být z hlediska proudění vzduchu výparník klimy před radiátorkem topení, ale i za ním, filtr může být na vstupu vzduchu do kabiny, ovšem také až za větrákem či dokonce mezi radiátorkem a výparníkem... Osobně mám velmi vyhraněný názor na to, kde má být filtr: rozhodně hned jako "první v řadě", tj. ještě před větrákem, a pokud možno v suchu! Poněvadž nejdebilnější konstrukce, jakou jsem kdy viděl, je v Opelu Zafira: filtr je umístěn mezi radiátorkem topení a výparníkem, přičemž větrák žene všechen bordel do toho radiátorku, kde se usazuje, jelikož dále kvůli filtru hned těsně za ním nemůže, no a výparník "dodá filtru potřebnou vláhu", aby tam všechno pěkně rostlo...
Z toho zároveň vyplývá, že představa o "čištění klimy" je přinejmenším silně naivní, poněvadž:
- k výparníku se téměř u žádného auta nelze dostat
- pokud to už náhodou nějakou cestou jde, je možno ho maximálně z jedné strany postříkat dezinfekcí/deodorantem, což má stejný účinek, jako když se nebudete rok mýt, a pak se postříkáte silnou voňavkou (také vám to čistotu nezajistí)
- kdo někdy viděl výparník zarostlý houbami a plísněmi, tomu je jasné, že tady pomůže jen wap-ka, jenže její použití znamená téměř jisté zničení výparníku.
Tedy znovu opakuji: prevence, prevence a zase jenom prevence ve formě včasného vypínání kompresoru klimy (nikoli celého systému, tj. včetně větráku!!!) před dojetím/vypnutím motoru
Podobně se liší konstrukce klapek. U některých vozů je klapka přívodu vzduchu do kabiny zavřená vždy, pokud není puštěn větrák. Jinde vzduch vstupuje do kabiny přirozením náporem/přetlakem v oblasti kořene čelního skla i v případě, že větrák není spuštěn. Každé řešení má své výhody, ale i nevýhody. O pocitové pohodě posádky vozu ovšem povětšinou rozhodují detaily: např. to, že systém ventilace/klimatizace za všech okolností mísí teplý a studený vzduch tak, aby na nohy proudil vždy o nějaký stupínek teplejší, než do oblasti hlavy, což plně odpovídá fyziologickým potřebám organismu. Jenže to zároveň odporuje tomu, co je v daném místě jakoby automaticky (z hlediska konstrukce) k dispozici. A tak se krásně pozná, kde konstruktér přemýšlel jako člověk (tj. myslel na jeho potřeby), a kde měl naopak navrch hlavně zájem výrobce co nejvíce ušetřit...
Ale tím bych se oklikou opět vrátil k nikdy nekončící debatě o značkách a zemi původu, což s tím sice rovněž souvisí, ovšem v daném případě to není hlavním předmětem právě této, tzv. "klimovací" debaty. 
Možná to bude znít podivně, ale konstrukční uspořádání jsou tak pestrá, jak moc byli konstruktéři nuceni improvizovat. Takže může být z hlediska proudění vzduchu výparník klimy před radiátorkem topení, ale i za ním, filtr může být na vstupu vzduchu do kabiny, ovšem také až za větrákem či dokonce mezi radiátorkem a výparníkem... Osobně mám velmi vyhraněný názor na to, kde má být filtr: rozhodně hned jako "první v řadě", tj. ještě před větrákem, a pokud možno v suchu! Poněvadž nejdebilnější konstrukce, jakou jsem kdy viděl, je v Opelu Zafira: filtr je umístěn mezi radiátorkem topení a výparníkem, přičemž větrák žene všechen bordel do toho radiátorku, kde se usazuje, jelikož dále kvůli filtru hned těsně za ním nemůže, no a výparník "dodá filtru potřebnou vláhu", aby tam všechno pěkně rostlo...
Z toho zároveň vyplývá, že představa o "čištění klimy" je přinejmenším silně naivní, poněvadž:
- k výparníku se téměř u žádného auta nelze dostat
- pokud to už náhodou nějakou cestou jde, je možno ho maximálně z jedné strany postříkat dezinfekcí/deodorantem, což má stejný účinek, jako když se nebudete rok mýt, a pak se postříkáte silnou voňavkou (také vám to čistotu nezajistí)
- kdo někdy viděl výparník zarostlý houbami a plísněmi, tomu je jasné, že tady pomůže jen wap-ka, jenže její použití znamená téměř jisté zničení výparníku.
Tedy znovu opakuji: prevence, prevence a zase jenom prevence ve formě včasného vypínání kompresoru klimy (nikoli celého systému, tj. včetně větráku!!!) před dojetím/vypnutím motoru
Podobně se liší konstrukce klapek. U některých vozů je klapka přívodu vzduchu do kabiny zavřená vždy, pokud není puštěn větrák. Jinde vzduch vstupuje do kabiny přirozením náporem/přetlakem v oblasti kořene čelního skla i v případě, že větrák není spuštěn. Každé řešení má své výhody, ale i nevýhody. O pocitové pohodě posádky vozu ovšem povětšinou rozhodují detaily: např. to, že systém ventilace/klimatizace za všech okolností mísí teplý a studený vzduch tak, aby na nohy proudil vždy o nějaký stupínek teplejší, než do oblasti hlavy, což plně odpovídá fyziologickým potřebám organismu. Jenže to zároveň odporuje tomu, co je v daném místě jakoby automaticky (z hlediska konstrukce) k dispozici. A tak se krásně pozná, kde konstruktér přemýšlel jako člověk (tj. myslel na jeho potřeby), a kde měl naopak navrch hlavně zájem výrobce co nejvíce ušetřit...
Ale tím bych se oklikou opět vrátil k nikdy nekončící debatě o značkách a zemi původu, což s tím sice rovněž souvisí, ovšem v daném případě to není hlavním předmětem právě této, tzv. "klimovací" debaty. -
modelář
-
ppp_
Ked to tu tak citam tak sa musim ozvat.
V takmer vsetkom s modelarom suhlasim aj ked aj take vozitko ako je matiz s 0.8l trojvalcom nemal s klimatizaciou a posilovacom riadenia vobec problem. VYkon sa aj tak ziskava tym, ze RJ motoru prida tak aby otacky pri pouziti klimatizacie trochu stupli, cim sa vyrovna nielen vykonovy deficit ale zaroven sa zabrani prilisnemu poklesu otacok pri zapnuti kompresoru klimatizacie ked tlak za kompresorom klesne pod istu medzu.
Este by som doplnil za X.te ce modelar zabudol pri haneni automatickych klimatizacii jednu dolezitu vlasnost a to ze niektore (mozno doknonca vsetky) v automatickom rezime neumoznuju navolit otacky ventilatoru klimatizacie. A ist v aute v ktorom kvoli co najrychlesiemu vychaldeniu interieru kvici ventilator ako rozparane prasa nie je velmi prijemne. Takze dalsi argument pre modelara proti automatickym klimatizaciam.
Ale nemozem suhlasit s 3. dielom. Neviem co tym chel autor povedat ale to co napisal je kopa nezmyslav. Je uplne samozrejme, ze vzduch ktory je uz ciastocne predchaldeny sa dokaze ochladit na este nizsiu tepotu nez 30stupnovy vzduch z ulice. Tvrdit ze to tak nie je znamena, ze na chvilu bol rozum vypnuty alebo inak umlcany. Klimatizacia totiz nechladi na nejaku teplotu, ale vyparnik pri danom prietoku a teplote vzduchu dokaze vzduch ochladit o X stupnov. To ze vlhkost zo vzduchu na vyparniku kondenzuje znamena ze odovzdava (a neprijma) skupenske teplo a teda vyparnik a pretekany vzduch praveze ohrieva viac nez keby bol vzduch suchy. Ale vzduch z interieru, ktory je uz vdaka vnutornemu obehu presuseny ma vlhkosti malo a teda kondenzuje a tym aj ohrieva vyparnik a lyny, ktore vyparnikom preletia omnoho menej. Takze ak chcete rychlo vychladit auto, je najlepsie zapnut vnutorny okruh. Len pozor na spanok a nepozornost sposobeny prilisnou koncentraciou CO2 ak nechate vnutorny okruh zapnuty pridlho. Na toto modelar upozornil spravne ale zvysok 3dielu su uplne nezmysly. A ako pozeram vsetci co ste mu tu pritakavali ste mu to zlhltli aj s navijakom.
Este by ma zaujimalo ci maju automaticke klimatziacei nejako poriesene zamrzanie vyparniku. Na manualnej klimatizacii s nizkymi otackami vetraku sa mi stalo ze mi po cca 30km v horucom lete vyparnik zamrzol a kedze vsetkom vzduch ide najprv cez vyparnik az potom dalej, bolo po vetrani. Rozmrzol az za par minut usilovneho ofukovania vetrakom na plny vykon. predpokladam ze kontrolu tlaku vzduchu pred a za vyparnikom asi nemaju ani najluxusnejsie vozy.
V takmer vsetkom s modelarom suhlasim aj ked aj take vozitko ako je matiz s 0.8l trojvalcom nemal s klimatizaciou a posilovacom riadenia vobec problem. VYkon sa aj tak ziskava tym, ze RJ motoru prida tak aby otacky pri pouziti klimatizacie trochu stupli, cim sa vyrovna nielen vykonovy deficit ale zaroven sa zabrani prilisnemu poklesu otacok pri zapnuti kompresoru klimatizacie ked tlak za kompresorom klesne pod istu medzu.
Este by som doplnil za X.te ce modelar zabudol pri haneni automatickych klimatizacii jednu dolezitu vlasnost a to ze niektore (mozno doknonca vsetky) v automatickom rezime neumoznuju navolit otacky ventilatoru klimatizacie. A ist v aute v ktorom kvoli co najrychlesiemu vychaldeniu interieru kvici ventilator ako rozparane prasa nie je velmi prijemne. Takze dalsi argument pre modelara proti automatickym klimatizaciam.
Ale nemozem suhlasit s 3. dielom. Neviem co tym chel autor povedat ale to co napisal je kopa nezmyslav. Je uplne samozrejme, ze vzduch ktory je uz ciastocne predchaldeny sa dokaze ochladit na este nizsiu tepotu nez 30stupnovy vzduch z ulice. Tvrdit ze to tak nie je znamena, ze na chvilu bol rozum vypnuty alebo inak umlcany. Klimatizacia totiz nechladi na nejaku teplotu, ale vyparnik pri danom prietoku a teplote vzduchu dokaze vzduch ochladit o X stupnov. To ze vlhkost zo vzduchu na vyparniku kondenzuje znamena ze odovzdava (a neprijma) skupenske teplo a teda vyparnik a pretekany vzduch praveze ohrieva viac nez keby bol vzduch suchy. Ale vzduch z interieru, ktory je uz vdaka vnutornemu obehu presuseny ma vlhkosti malo a teda kondenzuje a tym aj ohrieva vyparnik a lyny, ktore vyparnikom preletia omnoho menej. Takze ak chcete rychlo vychladit auto, je najlepsie zapnut vnutorny okruh. Len pozor na spanok a nepozornost sposobeny prilisnou koncentraciou CO2 ak nechate vnutorny okruh zapnuty pridlho. Na toto modelar upozornil spravne ale zvysok 3dielu su uplne nezmysly. A ako pozeram vsetci co ste mu tu pritakavali ste mu to zlhltli aj s navijakom.
Este by ma zaujimalo ci maju automaticke klimatziacei nejako poriesene zamrzanie vyparniku. Na manualnej klimatizacii s nizkymi otackami vetraku sa mi stalo ze mi po cca 30km v horucom lete vyparnik zamrzol a kedze vsetkom vzduch ide najprv cez vyparnik az potom dalej, bolo po vetrani. Rozmrzol az za par minut usilovneho ofukovania vetrakom na plny vykon. predpokladam ze kontrolu tlaku vzduchu pred a za vyparnikom asi nemaju ani najluxusnejsie vozy.
-
modelář
Předesílám, že jsem se nevracel ke svým starým příspěvkům, abych jimi nebyl ovlivněn.
- Tohle samozřejmě musí umět každá klima, která spolupracuje s řídící elektronikou vozu: kromě vstřikovací dávky ovlivňuje také předstih zážehu a u některých systémů i polohu škrticí klapky nebo její obtok. Výjimku tvoří pouze "naroubované" klimy nespolupracující s ŘJ motoru, kde se to řeší dodatečnými obtokovými ventily klapky či nějakým členem na ní, který v případě potřeby zajistí "přidání plynu". Nic to však nemění na faktu, že motor s výkonem na úrovni 5 kW v otáčkách těsně nad volnoběhem stěží utáhne 7 kW kompresor, pokud by ten měl pracovat na plný výkon a nedisponoval regulací svého příkonu, resp. výkonu.ppp_ píše:Ked to tu tak citam tak sa musim ozvat.
V takmer vsetkom s modelarom suhlasim aj ked aj take vozitko ako je matiz s 0.8l trojvalcom nemal s klimatizaciou a posilovacom riadenia vobec problem. VYkon sa aj tak ziskava tym, ze RJ motoru prida tak aby otacky pri pouziti klimatizacie trochu stupli, cim sa vyrovna nielen vykonovy deficit ale zaroven sa zabrani prilisnemu poklesu otacok pri zapnuti kompresoru klimatizacie ked tlak za kompresorom klesne pod istu medzu.
- Nie, nezabudol som na to. Jednoduše proto, že každá automatická klima umožňuje manuální regulaci otáček ventilátoru, což sice potlačí její plně automatický režim, ale poloautomatický, tj. regulující v rámci možností nastavenou teplotu, zůstává zachován. Ostatně sám používám autoklimy právě a jen takto - z již v citaci zmíněných důvodů.ppp_ píše:Este by som doplnil za X.te ce modelar zabudol pri haneni automatickych klimatizacii jednu dolezitu vlasnost a to ze niektore (mozno doknonca vsetky) v automatickom rezime neumoznuju navolit otacky ventilatoru klimatizacie. A ist v aute v ktorom kvoli co najrychlesiemu vychaldeniu interieru kvici ventilator ako rozparane prasa nie je velmi prijemne. Takze dalsi argument pre modelara proti automatickym klimatizaciam.
- Přiznám se, že citované části příspěvku pro změnu nerozumím já. Proto zopakuji jinými slovy a stručně, co jsem tím myslel: Vzdušná vlhkost podporuje účinnost práce klimy a naopak, tzn. že čím je vzduch sušší, tím více času je třeba na jeho ochlazení na určitou cílovou teplotu. Tato závislost v určitém momentě převáží jinou, totiž že je snadnější ochlazovat již částečně ochlazený vzduch. No a to je právě ten moment, kdy by řidič měl přepnout z vnitřní recirkulace na vnější vstup. A jelikož si většina stále ještě myslí, že ta druhá závislost je hlavní, jediná a nepřekonatelná, řeší to někteří výrobci časovačem na spínači vnitřní recirkulace, jenž to přepnutí obstará sám.ppp_ píše:Ale nemozem suhlasit s 3. dielom. Neviem co tym chel autor povedat ale to co napisal je kopa nezmyslav. Je uplne samozrejme, ze vzduch ktory je uz ciastocne predchaldeny sa dokaze ochladit na este nizsiu tepotu nez 30stupnovy vzduch z ulice. Tvrdit ze to tak nie je znamena, ze na chvilu bol rozum vypnuty alebo inak umlcany. Klimatizacia totiz nechladi na nejaku teplotu, ale vyparnik pri danom prietoku a teplote vzduchu dokaze vzduch ochladit o X stupnov. To ze vlhkost zo vzduchu na vyparniku kondenzuje znamena ze odovzdava (a neprijma) skupenske teplo a teda vyparnik a pretekany vzduch praveze ohrieva viac nez keby bol vzduch suchy. Ale vzduch z interieru, ktory je uz vdaka vnutornemu obehu presuseny ma vlhkosti malo a teda kondenzuje a tym aj ohrieva vyparnik a lyny, ktore vyparnikom preletia omnoho menej. Takze ak chcete rychlo vychladit auto, je najlepsie zapnut vnutorny okruh. Len pozor na spanok a nepozornost sposobeny prilisnou koncentraciou CO2 ak nechate vnutorny okruh zapnuty pridlho. Na toto modelar upozornil spravne ale zvysok 3dielu su uplne nezmysly. A ako pozeram vsetci co ste mu tu pritakavali ste mu to zlhltli aj s navijakom.
- Výparník dobře zkonstruované klimy, která je z hlediska své kondice v OK stavu, nemůže zamrznout! Jednoduše proto, že základní regulace práce kompresoru vychází z diference tlaků v chlad. systému (nikoli v systému větrání!) před a za výparníkem a event. též z údaje o jeho teplotě, která by neměla klesnout pod 4 st. C. Přitom je úplně jedno, zde jde o mechanickou nebo automatickou klimu, jelikož to jsou již jen nastavby. To je zároveň také důvodem, proč kompresor u vozu stojícího dlouhodobě venku při teplotách pod 4 st. C vůbec nesepne.ppp_ píše:Este by ma zaujimalo ci maju automaticke klimatziacei nejako poriesene zamrzanie vyparniku. Na manualnej klimatizacii s nizkymi otackami vetraku sa mi stalo ze mi po cca 30km v horucom lete vyparnik zamrzol a kedze vsetkom vzduch ide najprv cez vyparnik az potom dalej, bolo po vetrani. Rozmrzol az za par minut usilovneho ofukovania vetrakom na plny vykon. predpokladam ze kontrolu tlaku vzduchu pred a za vyparnikom asi nemaju ani najluxusnejsie vozy.
-
ppp_
Neviem ako sa hovori klimatizacii v p206, ktore informuju o stave klimatizacie lcd displej, ale pri akomkolvek pokuse o zmenu otacok vetraku sa vypinala klimatiacia a mohol som sa opekat. Pri opatovnom zapnuti klimatizacie sa samozrejme vetrak rozhucal na plne pecky a lcd zahlasil auto. Po chvili ma toto natahovanie sa a hladanie vhodneho nastavenia, keby isiel vetrak na prvy alebo druhy stupen a zaroven fungovalo chladenie a radsej som si otvoril okno. J emozen ze bola chyba vo mne ale niele, pretoze ak vami popisovanu moznost tato klimatizacia mala, tak rozhodne jej ovladanie v takom pripade nebolo intiutivne.modelář píše:- Nie, nezabudol som na to. Jednoduše proto, že každá automatická klima umožňuje manuální regulaci otáček ventilátoru, což sice potlačí její plně automatický režim, ale poloautomatický, tj. regulující v rámci možností nastavenou teplotu, zůstává zachován. Ostatně sám používám autoklimy právě a jen takto - z již v citaci zmíněných důvodů.ppp_ píše:Este by som doplnil za X.te ce modelar zabudol pri haneni automatickych klimatizacii jednu dolezitu vlasnost a to ze niektore (mozno doknonca vsetky) v automatickom rezime neumoznuju navolit otacky ventilatoru klimatizacie. A ist v aute v ktorom kvoli co najrychlesiemu vychaldeniu interieru kvici ventilator ako rozparane prasa nie je velmi prijemne. Takze dalsi argument pre modelara proti automatickym klimatizaciam.
(NIE toto je nezmysel. Latka, ktorej merna tepelna kapacita je nizsia podla vas sa tazsie ochladi). Ak myslite to, ze vlhkejsi vzduch dokaze niest viac tepla a teda vlhkejsi vzduch dokaze aj odnat interieru vozdila viac tepla tak ano, lenze vzduch z vonku, ktory nebude tak presuseny ako cirkulovany bude mat podstatne vyssiu teplotu nez cirkulovany a vlhkosti v nom aj tak vela nenajdete. Rozdiel vo vode medzi 1kg 20stC vzduchu a 0stC je asi 20g, takze ta to ani pri 4 nasobnej tepelnej kapacite oproti vzduchu nezachrani. Navyse toto ste asi nemysleli, pretoze ste pisali nieco o skupenskom teple vody a ta ochladzovanie vzduchu vo vyparniku este zmierni aj ked ako pisem zanedbatelne. Problem vsak je v tom, ze cirkulovany vzduch vchadza do vymenniku uz chaldenjsi takze z vymennika vyjde takisto chladnejsi nez cerstvy vzduch z ulice (aspon cez horuce leto), takze aj interier a sofera vychladi omnoho skor.modelář píše:Proto zopakuji jinými slovy a stručně, co jsem tím myslel: Vzdušná vlhkost podporuje účinnost práce klimy, a naopak, tzn. že čím je vzduch sušší, tím více času je třeba na jeho ochlazení na určitou cílovou teplotu
K tomu zamrznutiu vyparnika - vyparnik moze zamrznut, moje auto (daewoo espero) nema ziadne cidlo teploty vyparnika. Ma len cidlo tlaku pred a za kompresorom klimatizacie. Ak je tlak pred kompresorom primaly, znamena, ze klimatizacia je prazdna a elektromahnet spojky kompresoru sa nezopne, aj ke tlak za kompresorom privysoky, znamena to, ze je uz klimatizacia dostatocne natlakovana a je zbytocne az skodivle cerpat R134 dalej, pretoze zasoba medzi komrpesorom a vyparnikom je dostatocna este na par sekund az minut. Ine cidla tam nie su. A kedze teplota odparovania R136 je tusim -26stC,t ak teoreticky dokaze schladit vyparnik az na tuto teplotu. A pri nej kondenzat mrznuci na doskach vymennika po nejakom case upcha cely priestor medzi platnami az sa stane vymennik pre dalsi vzduch nepriechodny. Samozrejme vinu na tom ma pravdepdobne aj spina, ktora je medzi paltnami, kedze espera este nemali filter klimatizacie.
-
modelář
K autoklimě: málokterá má intuitivní ovládání, ale ještě jsem nesetkal s tím, že by se při pokusu o regulaci otáček či nastavení klapek zcela vypla.
Aniž bych se chtěl pouštět do fyzikálního rozboru, doporučím pouze jediné: vzít teploměr a proměřit si teplotu vzduchu na některém z výstupů klimy v různých režimech klapky recirkulace. Možná to, co jsem napsal, odporuje zběžnému fyzikálnímu posouzení, ale v praxi to kupodivu funguje.
No a konečně: Ani se zamrznutím výparníku jsem se až dosud nesetkal. A jelikož jsou na tomto fóru moje názory na zn. Opel už dostatečně známy, dodám pouze tolik, že Daewoo/Chevrolet považuji za nepovedenou kopii od ještě nepovedenějšího originálu.
Aniž bych se chtěl pouštět do fyzikálního rozboru, doporučím pouze jediné: vzít teploměr a proměřit si teplotu vzduchu na některém z výstupů klimy v různých režimech klapky recirkulace. Možná to, co jsem napsal, odporuje zběžnému fyzikálnímu posouzení, ale v praxi to kupodivu funguje.
No a konečně: Ani se zamrznutím výparníku jsem se až dosud nesetkal. A jelikož jsou na tomto fóru moje názory na zn. Opel už dostatečně známy, dodám pouze tolik, že Daewoo/Chevrolet považuji za nepovedenou kopii od ještě nepovedenějšího originálu.
Vychladit možná, i když ani tím si nejsem zcela jistý, ale určitě NE odmlžit.....A je fakt, že některé vozy "samy" přepnou po určité době z vnitřního zpět na venkovní nasávaný vzduch.ppp_ píše:.....Takze ak chcete rychlo vychladit auto, je najlepsie zapnut vnutorny okruh. Len pozor na spanok a nepozornost sposobeny prilisnou koncentraciou CO2 ak nechate vnutorny okruh zapnuty pridlho......
modeláři,
vetšinu věci co jsi esejema popsal sem věděl a mám zájem používat klimu jako logicky smýšlející chlap, co chce aby mu sloužila "zdravě" a dlouho, ale jednu radu navrch co jsem se nedočetl bych potřeboval. Mám fábku a manuální klimu, ale v zimě mi za boha nesepne když ji chci přes tlačítko spustit, dá se to někde "obejít"? abych ji čas od času i přes zimu "promazal"?
vetšinu věci co jsi esejema popsal sem věděl a mám zájem používat klimu jako logicky smýšlející chlap, co chce aby mu sloužila "zdravě" a dlouho, ale jednu radu navrch co jsem se nedočetl bych potřeboval. Mám fábku a manuální klimu, ale v zimě mi za boha nesepne když ji chci přes tlačítko spustit, dá se to někde "obejít"? abych ji čas od času i přes zimu "promazal"?
-
modelář
Pokud po delší jízdě, kdy už bude agregát důkladně prohřátý, zůstaneš nějakou dobu stát na místě, mělo by to jít alespoň na pár desítek sekund spustit. Avšak v případě velkého mrazu ani to nejspíše nepomůže. Obejít se to nedá, neboť jde o záměrnou ochranu, mj. před zamrznutím výparníku. Zda se jedná o manuální nebo automatickou klimu v tom nehraje žádnou roli.