Oleje.cz

chtel bych se zeptat zkusenenjsich zda doporucujete mazat dosedaci polochy kotouce na naboj. a jestli ano je na to vhodna vazelina g3

Mazivo pro toto místo slouží zejména pro zajištění elektricky vodivého spojení, čímž brání vzniku elektrochemického článku a tím i koroze v místě dotyku. Zároveň musí odolávat vysokým teplotám. Jestliže klasická grafitka G3 zřejmě splňuje tu první podmínku, pak zcela určitě nesplňuje tu druhou: podle některých údajů je deklarována její tepelná odolnost do +70 st. C, podle jiných dokonce jen do +50 st. C. Proto je nejlepší použít hliníko-měděnou pastu (je však extrémně drahá a málo dostupná, zato dokonale přilnavá) nebo alespoň měděnou pastu: ta zase existuje i ve spreji, což usnadňuje aplikaci.

Když jsem se učil automechanikem tak nás učili nemazat.. I v dílenských příručkách je psáno nemazat, jakékoliv mazivo co ti z tama unikne při zvýšené teplotě znamená znehodnocení brzdových destiček a znečištění kotouče. Najsi di dílenskou příručku k tvému vozu a tam se tuto informaci dozvíš zda mazat nebo nemazat.

naatrium (nepř) píše:Když jsem se učil automechanikem tak nás učili nemazat..

Jenže kdy to bylo? A byly tehdy běžně k dispozici pasty s teplotní odolností 1100 st. C a více?

naatrium (nepř) píše:I v dílenských příručkách je psáno nemazat

Já znám zase takové, kde je jasně psáno: "Důkladně očistit a nakonzervovat hliníko-měděnou pastou."

naatrium (nepř) píše:jakékoliv mazivo co ti z tama unikne při zvýšené teplotě znamená znehodnocení brzdových destiček a znečištění kotouče.

Samozřejmě - proto je třeba použít něco, co "nepustí šťávu"!

naatrium (nepř) píše:Najsi di dílenskou příručku k tvému vozu a tam se tuto informaci dozvíš zda mazat nebo nemazat.

Mimořádný význam má mazání daného místa tam, kde kotouč není nijak fixován k náboji kola, ale je pouze "přiložen", přičemž ho drží výhradně fixační systém samotného ráfku kola vůči náboji. Tím se vracím na začátek: předpokládám, že v době, kdy jsi se učil na automechanika, se takové systémy snad ještě vůbec nevyskytovaly.

Tu je zaujímavý postup výmeny brzdových kotúčov s názornou ukážkou ako očistiť a namazať:
http://faculty.ccp.edu/faculty/dreed/Ca ... kepads.htm

Ja som použil medenú pastu, tá je celkom dostupná.

pavkocz píše:......mazat dosedaci plochy kotouce na naboj.....

Určitě ano - ta měděná pasta, nebo třeba keramický sprej http://www.tejkal-naradi.cz/www-tejkal- ... sad-400-ml který se dá použít i třeba na zadní stranu obložení - ale tyhle věci se musí používat "s rozumem" / zde platí že "méně je více"

Chlopi...hliniko-měděná pasta je super,ALE néé pokud má vůz ABS!! Pro vozy s ABS jedině keramické mazivo!!!

To NOVON: Záleží na tom, kde má vůz "sluníčko" a čidlo ABS. Pokud jsi se někdy hrabal v Mitsubishi, jistě víš, co tím myslím...

NOVON píše:Chlopi...hliniko-měděná pasta je super,ALE néé pokud má vůz ABS!! Pro vozy s ABS jedině keramické mazivo!!!

proc? Nevidim zadny zasadni duvod.

Ano, klidne "medenou" nebo "hlinikovou" pastu (bez bodu skapnuti!). Hlavni je pri aplikaci pouzivat rozum. Mazivo se musi dostat jen na stycnou plochu naboje a disku a zaroven ho musi byt tak malo, aby nebylo vytlaceno a nasledne "odstredeno" na brzdove oblozeni, kotouc... A to je i duvod, proc maziva v okoli brzd nekteri vyrobci zakazuji uplne. Je totiz lepsi resit korozi stycnych ploch naboje nez nestesti zpusobene selhanim brzd.

Na druhou stranu bych z toho nedelal zas takovou kovbojku. Teploty na naboji kola jsou dost nizke na to, aby se dalo vybrat i z bezne pouzivanych plastickych maziv. Pevna slozka neni nutna stejne jako to "vodive" spojeni. K elektrolyticke (bimetalicke) korozi v techto spojich totiz nedochazi a hlavni pozadavek je zabranit pronikani vlhkosti do spoje. Jednoduse staci vybrat mazivo s dostatecne vysokym (nebo bez) bodu skapnuti. Pridavek pevneho maziva je plus, neni vsak nutny.

Zrejme idealni by pro tuto aplikaci byl nektery z protikoroznich laku bez obsahu oleju a dalsich ropnych produktu. Tedy "zinkovy" nebo "nerezovy" lak, dostupny bezne ve spreji.

Naopak naprosto nevhodne jsou maziva na bazi silikonoveho oleje a teflonu. Maji totiz vysokou teplotni odolnost a zasazene brzdove komponenty jsou dale nepouzitelne. Ropny olej se v malem mnozstvi naopak bez problemu vypali pri vysoke teplote (napr. intenzivnim brzdenim).

Vyhodou jeste "poctivych" maziv s kovovym plnicem je hlavne podil olova. Ten je dnes nahrazovan a mazivo tak ztraci cast zadoucich vlastnosti. Medena ci hlinikova pasta ma vyznam predevsim u sroubovych spoju, ktere jsou pri provozu ohraty nad zapalnou teplotu oleje a stane se tak z nich suche mazivo umoznujici budouci demontaz. Behem dotahovani tvori kluznou vrstvu a umozni tak opakovatelne a definovane predepnuti spoje.

Konecne brzdove desticky se do trmenu "lepi". Takze naneseni maziv do techto kontaktnich ploch je chybou. Navic oblozeni soucasne produkce ma jiz "lepidlo" bezne nanesene z vyroby.

Pkod píše:

NOVON píše:Chlopi...hliniko-měděná pasta je super,ALE néé pokud má vůz ABS!! Pro vozy s ABS jedině keramické mazivo!!!

proc? Nevidim zadny zasadni duvod.

Tohle vyplývá z obavy, že případné znečištění "sluníčka" nebo samotného čidla způsobí disfunkci ABS. Ne že bych to programově zkoušel, ale už vzhledem k tomu, že jak hliník, tak měď a event. i to olovo jsou neželezné kovy, nemělo by to vadit.

Pkod píše:Na druhou stranu bych z toho nedelal zas takovou kovbojku. Teploty na naboji kola jsou dost nizke na to, aby se dalo vybrat i z bezne pouzivanych plastickych maziv.

Na předních kotoučích jsem po pár intenzivních zabrzděních z vysoké rychlosti naměřil infrateploměrem v místě části jeho cylindru rovnoběžné s osou kola přes 330 st. C (záleží na vzdálenosti od disku, resp. od ráfku kola), přičemž v místě kořene vlastního disku, ale ještě mimo jeho činnou plochu, jsem byl s infrateploměrem do 350 st. C již Out of Range. Vzhledem k tomu, že náboj kola je uvnitř toho cylindru a že k jeho vršku přiléhá dostatečně velkou plochou, mi to připadá dost.

Pkod píše:Konecne brzdove desticky se do trmenu "lepi". Takze naneseni maziv do techto kontaktnich ploch je chybou. Navic oblozeni soucasne produkce ma jiz "lepidlo" bezne nanesene z vyroby.

Někdo (některý výrobce) lepí, jiný (výrobce) zcela záměrně odděluje. Když hovořím o výrobci, myslím tím samozřejmě výrobce vozu, nikoli aftermarketového producenta desek, který se vzhlédl s módě lepení a začal všechny svoje desky touto vrtvou opatřovat, aniž by vůbec tušil, jaký byl vlastně záměr konstruktéra, který se rozhodl naopak zásadně oddělovat... Pravdou je, že desky EBC jsou touto vrstvou již opatřeny a nanesení maziva přímo na ni je nesmysl. Proto je v případě, že třmen je konstruován na "oddělené desky", nutno použít podložky, které EBC pro tento účel dodává, přičemž po ohřátí se na desky přilepí ty podložky, nikoli desky ke třmenům.

Nameril... Mereni IR teplomerem je v tomto pripade zatizene tak velkym mnozstvim moznych chyb, ze se podle nej neda ani odhadovat. Nicmene tim nerikam, ze to neni mozne. Tam, kde jsi tu teplotu meril, mazivo nedavas...
Kazdopadne teplota naboje musi byt vzdy pod mezni pripustnou teplotou maziva lozisek a tak nebude problem vybrat mazivo i pro vnejsi cast naboje.

Jako nezkuseny jeste prosim o popis konstrukce, kde je zadouci mit desticky plovouci. U tech par systemu brzd co jsem vydel byla vzdy snaha desticky fixovat (at uz k celistem nebo pistku a pod.).



Hlavni je, ze to brzdi. Dal je to jen neco navic. Ostatne jako jinde i zde plati "hlavne se neposr.."

Ještě k té korozi na styku kotouče a náboje kola:
- Problémem není ani tak obtížná demontáž kotouče, jako spíše to, že koroze v místě dotyku má tendenci nabývat na objemu a tím měnit správné postavení kotouče vůči náboji.
- Dalším problémem je, že koroze a její následné odstranění samozřejmě znamená poškození povrchu úbytkem materiálu.
- No a konečně u "nefixovaných" kotoučů hrozí to, že při každé demontáži kola se může změnit postavení kotouče vůči náboji tak nepříznivě, že se na sebe postaví dvě zkorodované vrstvy, a kotouč pak po dotažení ráfku "čochtá".

Pkod píše:Nameril... Mereni IR teplomerem je v tomto pripade zatizene tak velkym mnozstvim moznych chyb, ze se podle nej neda ani odhadovat.

Samozřejmě, ale jelikož např. v modelařině jsem zvyklý měřit zvlášť teplotu předního ložiska (toho blíže k vrtuli) "brushless" motoru, teplotu vinutí statoru a u "oběžky" i teplotu pláště, tedy neodymových magnetů (což je důležité za situace, kdy z něho "mačkám maximum"), nemyslím si, že by obdobná měření na brzdách byla o moc nespolehlivější, resp. zatížena nějakou extrémní chybou.

Pkod píše:Kazdopadne teplota naboje musi byt vzdy pod mezni pripustnou teplotou maziva lozisek a tak nebude problem vybrat mazivo i pro vnejsi cast naboje.

To rozhodně! Pak ale nelze vybírat v kategorii běžných grafitek, ale speciálů na mazání homokinetických kloubů, přičemž když si koupíš hnací hřídel od fajnového dodavatele, dostaneš k němu DVĚ tuby mazadla: jedno pro vnitřní kloub (u převodovky) a druhé pro vnější (u kola). Předpokládám, že to druhé je kvalitnější a především teplotně odolnější.

Pkod píše:Jako nezkuseny jeste prosim o popis konstrukce, kde je zadouci mit desticky plovouci. U tech par systemu brzd co jsem vydel byla vzdy snaha desticky fixovat (at uz k celistem nebo pistku a pod.).

Např. u Mitsubishi máš na třmenech nerezová perka, která usnadňují nejen axiální pohyb desek ve třmenu (tj. ve směru působení síly pístku/pístků), ale i jejich mírný radiální pohyb (při brždění vpřed/vzad se mění jejich poloha nahoru/dolů) a to v rozmezí cca 1,0 mm. A aby tento pohyb byl možný, nemůže být deska nalepená na "packy" třmenu, ale musí mít možnost se vůči němu také pohybovat, byť třeba v o něco menším rozmezí (to "díky" vůli ve vodítkách třmenu), což zajišťuje hladká podložka fixovaná na vnější plochu desky (jiného tvaru pro vnější část třmenu, jiného pro vnitřní s pístkem/s pístky). Účelem takovéto konstrukce je jednak zajištění dokonalého uvolnění brzdového ústrojí po odbrždění (jinak málokteré auto je schopno samovolného rozjezdu na téměř "ideální rovině", resp. na sebemenší nerovnosti, kterou řidič ani nevnímá), jednak efekt "zaklínování": po zastavení a silném došlápnutí brzdového pedálu při stání proti mírnému kopci a následném uvolnění pedálu brzdy nezačne auto samovolně couvat, dokud s ním člověk necukne mírně dopředu, proti kopci (ne, fakt si to nepletu s funkcí Hill Holder! ). Pravda, tohle jsou jemné nuance, které odlišují "fajnové auto" od "běžného auta" a které "běžný řidič" nedocení, poněvadž je povětšinou vůbec nepostřehne...