Styl jízdy

[Jerry3]

Tohle je však už o něčem jiném...

[rousini]

Nejlepší nápady má člověk po ránu v posteli, teda pokud si to může dovolit...
Atmosféra s výškou řídne a je to v důsledku její stlačitelnosti vlivem gravitace a o tu nám jde. Trochu jsem zkoušel googlit konkrétní údaje této závislosti, ale nalezený graf moc nehraje s praxí. Podle něj je hustota vzduchu dle MSA u země při 15°C 1,225 kg/m3 (to sedí) a ve výšce 10 km už jen cca. 0,4. Podobně tlak 1013 hPa vs. 350 (opět třetina). Jenže za letu v této hladině je při TAS 600 km/h IAS 950 km/h. Přesné hodnoty jsem nenašel a pro pochopení "jak to funguje" nejsou důležité. Zaokrouhleně je v této výšce hustota poloviční, protože podle mě hustota má vliv na rozdíl TAS/IAS (pravá vzdušná/přístrojová rychlost).

TAS je o aerodynamice a od ní odvozené manévrovatelnosti a IAS je o pohybu vůči zemi bez korekcí na pohyb vzdušné masy. Rozdíl TAS/IAS je způsoben změnou hustoty. Lapidárně letadla se snaží po vzletu dostat do běžných letových hladin cca 10 km z ekonomických důvodů, protože se stejným vynaloženým výkonem letí vůči zemi rychleji.

To nám pomohlo k pochopení toho, co se děje při manévrování autem v izolované kabině auta lépe či hůře utěsněné s více či méně vnímavým řidičem. Vlivem řídkosti a snadné stlačitelnosti vzduchu by se při prudkém brzdění (2 g) měl vzduch v kabině přelévat, tak aby v místě překážky, která brání jeho dalšímu přirozenému pohybu za účelem vyrovnání tlaků vznikal dvojnásobný (možná třínásobný dle grafu) přetlak a na opačné straně dvojnásobný podtlak. V takové kabině by to všem potrhalo ušní bubínky.

Asi určitě jsem někde udělal chybu

Edit: teď to po sobě čtu, tváří se to trochu učeně, ale jen jsem se snažil přemýšlet nahlas. Za názory, opravy a doplnění budu rád.

[Jerry3]

...je hustota vzduchu dle MSA u země při 15°C 1,225 kg/m3 (to sedí) a ve výšce 10 km už jen cca. 0,4. Podobně tlak 1013 hPa vs. 350 (opět třetina). Jenže za letu v této hladině je při TAS 600 km/h IAS 950 km/h. Přesné hodnoty jsem nenašel a pro pochopení "jak to funguje" nejsou důležité. Zaokrouhleně je v této výšce hustota poloviční, protože podle mě hustota má vliv na rozdíl TAS/IAS (pravá vzdušná/přístrojová rychlost)...

Přiznám se, že mi to nějak neštymuje, třebaže je mi jasné, že s klesajícím atmosférickým tlakem a tedy i hustotou vzduchu nutně roste hranice pádové rychlosti. Jenže jaký by pak mělo smysl "přiznávat" (na přístrojích) rostoucí hodnotu IAS, když právě IAS je klíčovým údajem pro pilota zejména z důvodu znalosti kritické hodnoty pádové rychlosti (tj. rychlosti, při které dochází ke ztrátě vztlaku)?

[rousini]

Zjednodušeně letadlo si pro svoje manévrovací schopnosti musí v řidším vzduchu, ve výšce nahrnout před sebou stejně vzduchu (musí si tu hustotu vytvořit zvýšenou rychlostí). Takže v cestovní letové hladině má svoji TAS pro kterou bylo zkonstruováno a přitom vůči zemi to více odsýpá.
Na rychloměru jsou 2 rafiky. Tlustá TAS která slouží pro informaci o aerodynamice (pádová rychlost, rychlosti pro vysouvání podvozku, klapek, slotů a max. konstrukční rychlosti) a tenká IAS, která se využívá zejména pro výpočet doby letu, spotřeby paliva...

Jestli jsem to někde dříve v textu napsal jinak, tak to byla chyba.

Edit: svítí slunko, jdu vyměnit olej už má osm křížků na hrbu...
Edit2: samozřejmě jsou mnohem přesnější metody měření rychlosti - GPS, ale mě ta analogie poměru TAS/IAS vnukla myšlenku k pokusu popsat pohyby vzdušných mas v kabině.

[Jerry3]

Aha, už chápu - díky!

[skodovkar]

Jerry máš to těžké, passáty kolem auta i v něm

[Jerry3]

...vnukla myšlenku k pokusu popsat pohyby vzdušných mas v kabině.

Ano, nemám to snadné, zvláště když přihlédnu i k tomu, že závisí také na tom, zda mám či nemám sklopená zadní opěradla, resp. které z nich (dělení 1/3 vs. 2/3).

[Colommbo]

Když jsme u toho proudění vzduchu, před mnoha lety jsem musel absolvovat pár cest z Práglu na šumavskou chaloupku a zpět s připojeným (obyčejným na 13" kolech) vozíkem. Ač jsem jej táhl tehdejším řadovým šestihrnkem 110kW, nikdy by mě nenapadlo, že na prázdném vozíku bude nasazený zadní čelo v reálu takovou aerodynamickou brzdou... Jakmile jsem jej sundal, auto vozík vůbec nevnímalo.

[rousini]

Jo, já mám sundávací přední a zadní čelo a dělá to asi půl litru. Kdybys připojil vozík s čelní plachtou 2x2m, tak bys čučel. Brzdy netřeba a i z krpálů při v>80 km/h furt pod plynem. S prázdnou károu to žralo o dost víc než z karavanem

[Jerry3]

Aerodynamika je sviňa - stejně jako gravitace.

[rousini]

Je, přidej někdy ve společnosti otázku k dobru, kolik váží km krychlový vzduchu? Odpovědi bývají vcelku veselé

[kornel]

všetko je relatívne..

[skodovkar]

Je, přidej někdy ve společnosti otázku k dobru, kolik váží km krychlový vzduchu? Odpovědi bývají vcelku veselé

Na to nelze odpovědět, protože není specifikováno za jakého tlaku a teploty Ale kdybys měl suchý vzduch při 0 C za standardního atmo tlaku s hustotou řekněme 1,2959 kg/m3 pak je to pro lenivé pouze otázka kalkulačky. Číslo je věru vysoké, 1,295 mil tun

[rousini]

Kluk jeden šikovnej

[kornel]

to sa tu teraz asi objavila teplá voda