A tak jedna veselá příhoda ze včerejška.
Táhlé klesání na silnici 1. třídy, v dálce je vidět červená na přenosném semaforu, limit v předstihu 70 (s cedulí, že kvůli tomu semaforu a kyvadlovému řízení průjezdu), pak 50 a zákaz předjíždění. Vyhazuji kvalt a přesně mi to padá do limitů. Zezadu se na mne tlačí ženská v jedničkové oktávce, stříbrný kombík na hlínách, zadek bez označení (předtím jsem ji za obcí předjel, poněvadž nezrychlovala). Za cedulemi 50 a zákaz předjíždění jde přes mě. K mému překvapení se nejspíše chystá "předjet" i dva vozy již stojící na semaforu. Jenže ona ten semafor nejspíš vůbec nevidí, neboť výhled jí zakrývá první vůz. Na poslední chvíli jde na brzdy, až se zakouří od pneumatik. To si nejspíš konečně všimla, že ta dvě auta tam nestojí jen tak pro nic za nic a že vozovka v protisměru jaksi najednou chybí. Chtěla se zařadit před první auto na semaforu, ovšem z protisměru už vyráží šňůra aut, tak to vlastně udělala chytře

: zůstala stát vlevo těsně před přehrazením vozovky (od místa, kde se jí podařilo dobrzdit, to stejně bylo jen několik metrů

). Měkota v prvním voze ji pak galantně pustil, když nám padla zelená. Po nějakém čase ji opět předjíždím, za obcí nezrychluje...
