Co s tím?

[Pitris]

Tak si napřed zjisti, kolik za dobrý kapacitor dáš.

A to se vyplatí
Řekl bych že převýší cenu matesa

[Shi]

No jo, holt silnoproudař.

P.S.: Jak určím L1? Tedy že jde právě o tu a ne o jinou?

Měřením se dá zjistit, zda jsou v třífázové zásuvce fáze zapojené tak, aby rotace fází byla dle normy. Ale jinak se fáze od sebe ničím podstatným neliší. Proto taky, když je rotace naopak, tak řešení je prohodit libovolné dvě fáze.

Je-li celá instalace náhodou podle dostatečně nové normy a použité kabely jsou také relativně nové, tak s trochou štěstí L1 bude mít hnědou izolaci, L2 černou a L3 šedou, ale to byste musel mít štěstí na ty, co to zapojovali.

Pokud potřebuji spolehlivě poznat která fáze je která, tak nejsnazší cesta je identifikovat L1 v rozvaděči, odpojit ji (nebo vythánout příslušnou pojistku) a zjistit která z fází tím "vypadla".
---
S tím kondenzátorem má tonny pravdu - dává se to co nejblíž k zesilovači kvůli zajištění dostatku energie pro subwoofer nebo obecně basy. Audiokapacitor o kapacitě 1F by za předpokladu, že je blízko startéru a je připojen hodně tlustými dráty, pomoci ve velké zimě sice mohl, ale jsem si poměrně jistý, že audiokapacitor nepatří (kvůli provozním teplotám) do motorového prostoru.

Správné řešení pro zimu bude pořídit si prémiový akumulátor schopný dodávat velké startovací proudy a nevymýšlet blbosti schopné tak nanejvýš způsobit požár.

[Jerry3]

Jenže já potřebuji tu L1 přesně identifikovat kvůli jistému předpisu, jinak by mi to bylo jedno. Instalace přívodu je zčásti nová, ale tímhle (správným pořadím fází, resp. jejich odpovídajícím barevným označením) se nikdo nejspíš nezabýval.

[Shi]

Není k zapojení rozvaděče nějaká dokumentace, kde by bylo schéma a z něj by bylo poznat co je na které fázi zapojené? Bez dokumentace by nemělo být možné udělat výchozí revizi.
---
Na přívodu k elektroměru by mělo být iznačení L1P, L2P, L3P a na vývodech z elektroměru pak L1, L2,L3.
Kdbyste se dostal k elektroměru a jeho svorkovnici, tak byste si mohl zkontrolovat barvičky vodičů, viz např od str. 25 zde:
https://www.eon-distribuce.cz/sites/def ... ouprav.pdf
Jenomže svorkovnice bývají zaplombované ...

V některých instalacích jsou před elektroměrem v přípojkové skříni pojistky pro jednotlivé fáze, ale na jejich vytažení je potřeba speciální nástroj (žehlička), ale to by chtělo elektrikáře s vybavením ...

[Jerry3]

No právě, je to zaplombované.

[Shi]

Obávám se, že se bez elektromontéra neobejdete, protože nejlepší bude jednoznačně identifikovat L1 hned na vstupu do instalace tak, že ji odpojíte. Odpojení lze udělat buď v přípojkové skříni nebo v elektroměrném rozvaděči. Domnívám se, že čistě formálně je pro vás L1 to, co jako L1 leze z elektroměru. To, která fáze je L1 je totiž jen konvence.

Čistě hypoteticky, kdyby trojfázová soustava nebyla vyvážená, tak na každé fázi bude jiné napětí a pokud někde v instalaci jste schopen měřit napětí jednotlivých konkrétních fází vůči N, tak podle vzájemných poměrů napětí by mohlo jít vydedukovat i dále v instalaci který fáze je která. Ale musel byste být schopen někde získat referenční hodnoty, tj někde v instalaci být schopen říct tohle je určitě moje L1, tohle moje L2 a tohle L3.
Kdybyste naměřil:
L1 = 235V
L2 = 230 V
L3 = 240V
V dobře vyvážené síti ale budou napětí jednotlivých fází skoro stejná.

tak když by byly vyplé všechny spotřebiče, tak by stejná napětí měla být měřitelná i dále v instalaci. Tzn potřeboval byste dva voltmetry, dva lidi, kteří se slyší, referenční místo a okamžik, kdy se zátěž moc nemění a tedy napětí fází bude stabilně rozlišitelné od sebe.

[Jerry3]

Díky!

Nejspíš mi nezbyde, než to zadat těm, kdož na to mají příslušné papíry (oprávnění).

[tonny]

Jardo, já myslel, že hledáš opravdu pravou L1 i když nevím proč. Tohle co radí Shi je jen běžné pořadí fází aby se to správně točilo (tzv. sled fází). U nás otvírám pojistkové skříně (SP) běžně při své práci i když je poslední dobou plombují. Pokud stačí vědět jen která je první v SP, je to sice jak popisuje ale nemusí být v ní správné pořadí. Správné točení musí být na svorkovnici elektroměru, kdysi totiž nemívaly brzdu a mohli se protočit zpět. Dnes to určitě nehrozí ale je to předpis, který se dodržuje. Ve starých sítí kdy bylo normou značení hnědá - černá - černá (chybně se dělalo č-h-č) je to různě. Já to dělám pořád starou vadaskou A-B svítí. Jinak asi nepomůžu.

[Jerry3]

Na L1 mám být správně pověšen stykač snížené sazby. Ty stykače mám dva, přičemž jeden z nich nejspíše visí na L1, jenže já nevím, který to je. Bohužel takhle zapojené to nefunguje správně. Toť ten důvod, proč hledám L1...

[Shi]

Aha, začínám tušit o co jde.
V níže uvedeném dokumentu na straně 26 (nevadí, že nejste u EONu, to platí univerzálně):
https://www.eon-distribuce.cz/sites/def ... ouprav.pdf

se podívejte na obrázek "4.Schéma zapojení měření s třífázovým dvousazbovým elektroměrem a jednopovelovým přijímačem HDO v síti TN "

Z elektroměru by měl vést kromě L1, L2, L3 a PEN (případně PE a N) také vodič TUV (řízení stykače pro ohřev teplé užitkové vody).

Zapojení nočního proudu je vysvětleno zde:
https://www.mylms.cz/text-hdo-a-nocni-p ... e-funguje/

Nečekaná záludnost je i v tom, že přepínaná není přijímačem HDO fáze, ale stykače spotřebiče je aktivován tak, že přijímač HDO nulák připijí na PEN. (Tj. stykač spotřebiče je trvale připojen na fázi, ale uzavření obvodu proběhne tak, že dojde k připojení nuláku k "PEN" svorkovnici.), nicméně jak je uvedeno výše, ve starších instalacích to může být i tak, že přepínaná je fáze.

Pokud máte sazbu, kde můžete mít kromě TUV ještě PV nebo AKU (např sazba pro tepelné čerpadlo nebo topení přímotopy, tak je princip stejný) - pak by dávalo smysl, že tam máte dva stykače - jeden má zapínat ohřev TUV, druhý třeba přímotop.

Že to je napájení této srandy odvozeno z fáze L1 vám ale může být úplně ukradené, protože to nemá na nic vliv. Snad jedině když vypadne L1 na vstupu, tak vám stykače nesepnou, protože nebude napětí na vstupu do přijímače HDO. Pokud vám v domě jedou všechny tři fáze, tak je jasné, že problém bude jinde.

Pokud vám nezapíná noční proud - nejedná se o starší dům, kde se dělala rekonstrukce elektroinstalace a nesnažíte se připojit starší třífázový spotřebič (např. akumulační kamna?)

Další možnost co by mohlo být špatně - část domu je v TN-C (máte tam tři fáze, a PEN, nejsou tam proudové chrániče) a novější část už je TN-S (3 fáze, N je odděleno od PE, a nejspíš jsou použity chrániče ), případně vše je už v TN-S, ale oddělení denního a nočního proudu není uděláno úplně správně.

Pokud ano, tak problém může být, že po rozdělení PEN na PE a N se někde dál v instalaci zase PE potkává s N nebo PEN, případně nějaká jiná podobně špatně odhalitelná chyba.
----
Mi se toto přihodilo, když jsem se pokoušel připojit stará akumulační kamna na novou část rozvodů, a projevovalo se to v jeden okamžik tak, že přestalo fungovat zapínání nočního proudu.
Než jsem se pustil do rekonstrukce, tak vše fungovalo, takže za blba jsem byl já.

Na nakonec jsem to nějak rozmotal, ale i tak byl výsledek, že ventilátor akumulaček na denní proud nelze zapojit (N příslušné k dennímu proudu se v akumulačkách potkává s "PE" nočního proudu, takže z PE se stává zase PEN, což být opravdu nesmí). Jediná možnost jak zprovoznit jak nabíjení na noční proud, tak ventilátor na denní proud, by byla pořídit nová akumulační kamna, která budou předpokládat existenci TN-S. (Všechny ostatní možnosti by byly životu nebezpečné).
----
Pozvěte si elektrikáře - může to být solidní detektivka i pro někoho, kdo celkem slušně tuší jak by to mělo fungovat, natož pro laika. Já to znám teoreticky, ale nejsem praktik, takže to bylo na mrtvici.

Potřebujete elektrikáře, který má zkušenosti s domovními instalacemi a záludnostmi, které mohou nastat u rekonstrukcí.

[tonny]

Ono to chce více informací, co a jak nefunguje, asi nejlépe do SZ nebo mailem pro případné foto. Ostatní jsou pořád jen teorie.
Jak to má fungovat správně. U e.on je 1f jistič PL7 B1/2A z L1 pro HDO (hodiny dálkově ovládané) které mají své relátka pro spínání stykačů v domovním rozvaděči. Ovládá se to vodičem N (nulákem). Fáze na stykače jsou pod stálým napětím taktéž z L1. Někdy se více stykačů v provozech ovládá fází, tak musí být vloženo relé nebo stykač, který bude spínán N ale bude ovládat dále ostatní stykače přes hlavní kontakty L1. Pokud by někde bylo napájení stykačů z L1, jinde např L2 nebo L3, může se při poruše i jinak dostat na cívky napětí napětí sdružené (přes vodič N) a shoří všechny cívečky. Proto je zásada vždy L1. Toto ale nebude ten důvod proč to nejede, musí se to vidět a změřit.

[Jerry3]

Děkuji oběma za cenné rady! Vzal jsem si z nich asi tolik, že je to práce pro odborníky. Bohužel došlo k tomu, že práce jednoho odborníka prokazatelně znefunkčnila práci jiného odborníka, a to s tím následkem, že stykače snížené sazby jsou teď (ve smyslu již od léta, kdy proběhlo doplnění stávající elektroinstalace) sepnuté trvale, což přináší dvojí nežádoucí efekt: bojlery na teplou vodu jedou bez ohledu na sazbu; cívky ve stykačích se trvalým provozem přehřívají a jeden již kvůli tomu odešel.

Že je chyba v provedení elektroinstalace spočívající v tom, že stykače "nevisí" na L1, jak by správně měly, na to přišel technik "mé" elektrorozvodné sítě, když jsem reklamoval poruchu HDO. V HDO to nebylo, ale když už kvůli tomu přijel, instaloval modernější typ. S problémem ve vnitřním rozvodu mi samozřejmě nepomohl, neboť to není jeho věcí a já u toho navíc ani nebyl.

[Shi]

stykače snížené sazby jsou teď (ve smyslu již od léta, kdy proběhlo doplnění stávající elektroinstalace) sepnuté trvale, což přináší dvojí nežádoucí efekt: bojlery na teplou vodu jedou bez ohledu na sazbu; cívky ve stykačích se trvalým provozem přehřívají a jeden již kvůli tomu odešel.

Stálo by asi za to mrknout se, zda na cívce stykače není náhodou místo fáze-nulák (230V) sdružené napětí (fáze - fáze, tedy 400V), protože slušný stykač by měl trvalé sepnutí zvládat.
-----
Nám odborníci zapojovali plynový kotel a oběhové čerpadlo připojili ke kotli tak, že čerpadlo běželo, když byl kotel vypnutý, a když kotel hořel, tak čerpadlo stálo. Ale já se jim nedivím - v dokumentaci ke kotli Destila je elektrické schéma, které je napřesdržku. Je z něj sice vidět, jaké jsou elektrické vnitřnosti kotle, ale na kterou svorku se má připojit oběhové čerpadlo z toho skutečně ani náznakem vyčíst nejde. Svorky jsou očíslované, ale jakýkoliv vysvětlující popisek k čemu který svorka slouží totálně chybí. Drzost ale bylo, že se otce pokoušeli přesvědčit, že tak je to správně.

[tonny]

Stálo by asi za to mrknout se, zda na cívce stykače není náhodou místo fáze-nulák (230V) sdružené napětí (fáze - fáze, tedy 400V), protože slušný stykač by měl trvalé sepnutí zvládat.

Jo, seš teoretik.

[Shi]

U trvale sepnutého stykače bych se bál slepení kontaktů, ale z teplotního hlediska by mělo být jedno, jestli je sepnutý 8 hodin denně, 20 hodin denně, nebo 24 hodin denně. Navíc se domnívám, že podstatnou část generovaného tepla má na svědomí proud do spotřebiče.

Ostatně jeden stykač tak provozuji - někdy jede ve spínacím režimu a někdy je několik týdnů seplý v kuse a světe div se, nevypadá to, že by s tím měl problém - už tak funguje přes 10 let.
------
Ještě nápad pro Jerryho:
Při napájení dvou stykačů každého z jiné fáze tyto stykače zůstanou stále sepnuty protože zapojení odpovídá dvěma cívkám v sérii napájené sdruženým napětím. Spínání a odpínání nuláku příjmačem HDO pak nemá na nic vliv - proud, který přitéká jednou fází odtéká druhou fází a (v případě identických cívek ve stykačích) nulákem neteče nikdy nic, tj. jako by tam nebyl.