Váleček a vodicí čepy brzd by se měly mazat pouze silikonovou vazelínou k tomu určenou, ale zkuste ji sehnat, když ji lucas přestal dodávat a ani jiná není k sehnání.
Tuto vazelínu lze sehnat v některých autodílnách, kde ji mají v průmyslovém balení, nebo ji dodává liqui moly - 80 g za 380 Kč . Nicméně, co jsem se ptal asi desítky mechaniků a prodejců, všichni doporučovali pístek ve třmenu nemazat vůbec, pouze při montáži pístku do třmenu namáznout pístek silikonovým olejem či vazelínou pro snazší zasunutí. Vodicí čepy lehcepotřít vazelínou (kromě grafitky jakoukoliv kloudnější, tedy ne OO), může být molyka, lithná báze, třeba pro náby kol, zasunout čepy, povyndat a otřít. Pak nasadit manžety. Jde jen o to, aby se mazivo dostalo do pouzder, kde jej udrží O kroužky. Pod samotnou manžetou nemá mazivo na čepu co dělat. Tedy čep pod manžetou může být mastný, ale ne v takovém množství, aby to skáplo na manžetu. Tož tak.
Pokud urputně nesouhlasíte, k smrti rád si to poslechnu .
Nicméně nikde není k nalezení přesný postup, takže tato debata směřuje od nikud nikam.
Já jen zopakuji, co jsem v rámci této debaty už x-krát napsal a co sám úspěšně provozuji již od r. 1992 (tedy s výjimkou měděné pasty ve spreji, která v té době ještě snad ani neexistovala):
- na čepy tuk pro homokinetické klouby s obsahem molyky; nevadí, že "skápne" do prachovek, neboť NENARUŠUJE (alespoň ne ten od firmy MolySlip) pryž;
- na všechny ostatní vzájemně pohyblivé díly vystavené přímému působení vnějšího prostředí měděnou pastu;
- vnitřní povrch pístku ve třmenu, tedy jeho dutinu vystavenou vnějšímu prostředí, nakonzervovat postříkáním měděnou pastou ve spreji; nelze přitom dost dobře uchránit před potřísněním prachovku pístku, ale to vůbec nevadí, neboť ani měděná pasta NENARUŠUJE pryž.
Kdo nevěří, ať si to dělá, jak sám uzná za vhodné.
wd40 navyse vydrzi tak tyzden ale pride prvy dazd a hned je fuc
Ja pouzivam silikonovu pastu 0.5kg za asi 500Sk (lukosan M14) pretoze na rozdiel od ropnych svinstiev nevysycha. Ale nejaky synteticky maglajz by mohol byt tiez dobry, lenze odkial ma clovek vediet ze to nie je z ropy pripadne kde take nieco zohnat. Ale lukosan nie je vobec problem kupit.
Este doplnim ze sa da kupit napr. www.aft.szm.sk 0.5kg za 387 bez dane. Iny zdroj som nenasiel ale tam nie je vobec problem mali by ju mat na sklade. Vraj ju od nich beru potapaci na okuliare aby sa im nehmlili .
Inac aby sa nik nemylil, to nie je vazelina urcena predovsetkym k mazaniu aj ked maze lepsie nez pieskove blato , dobra je v tom ze nevyschne ani neodtecie a tak chrani pred vodou a hrdzou. Gumu by narusovat nemala, nieco sice pisu o tom ze moze z povrchu gumy odplavit plnidlo (uhlik) a tym ho zmenit ale v praxi som nic take nepozoroval.
Berte to len ako lacnejsiu a mozno aj dostupnejsiu nahradu silikonovej pasty co v autodieloch (ne)predavaju na brzdy.
Zkušenost mechanika servisu opel. Čepy vyjmout, vyčistit do sucha jak čep, tak pouzdro, lehce namazat (čím chcete, to už je na vás, on maže silikonovým olejem) a spasovat.
Největší brajgl prý dělá zbylé degradované mazivo zasáklé vlhkostí, solí a oxidací. Přidané nové mazivo se bez vyčištění starého brzy znehodnotí také.
Tato dikuse probíhá sice už 3/4 roku , ale nedá mi , abych do ní nepřispěl.
Kdo někdy rozdělával kotoučovou brzdu ví , že brzdové destičky jsou uloženy v držáku kotoučové brzdy, který přenáší veškeré síly od brzdění.
Brzdový třmen pouze obepíná brzdové destičky a stará se o jejich přítlak ke kotouči v případě brzdění. Aby se vyrovnávalo opotřebení destiček , je třmen upevněn posuvně na čepech / platí pouze pro plovoucí třmeny , kde je pístek pouze na jedné straně kotouče/, které však nepřenášejí žádné brzdné síly, pouze zajišťují polohu třmenu brzdy. Pohyb na těchto čepech je řádově v desetinách mm, neboť zde není žádné vratné zařízení, které by vracelo třmen do původní polohy. Vracení pístku brzdy po odbrzdění je zajištěno pouze pružností těsnicí gumičky pístku. Pístek se v gumičce neposune , ale pouze gumičku trochu natahne a ona ho po odbrzdění vrátí zpátky. K posuvu dochází pouze při opotřebení destiček, kdy pístek musí dorovnat úbytek obložení.
Z toho co jsem uvedl výše je zřejmé, že třmen , světe div se , může být uložen na gumové vložce s nalisovaným teflonovým pouzdrem /FORD/ , bronzové pouzdro /Peugeot/ nebo kov na kov /ŠKODA/ což záleží na výrobci brzdového systému. Čepy nejsou konstrukčně dimenzované k přenosu brzdných sil a třmen na nich není při brzdění zakousnutý! Jelikož zde nedochází téměř k žádnému pohybu ,je mazání více méně zbytečné a s ohledem na samomaznost teflonového pouzdra i zbytečné.
Zkoušel jsem u škodovek použít grafitové , měděné i jiné vazelíny, vždy však došlo k jejímu vyschnutí a zalepení třmenu. Moje zkušenost je lehce namazat silikonovým olejem, který ochrání před korozí, nevyschne a nenaruší gumové části a zajistit volný pohyb čepů odstraněním nečistot.
Žádné vnější části brzd není vhodné mazat, neboť dojde k nalepování nečistot a prachu z brzdových destiček.
Jednak mne těší, že konečně někdo odhalil mou dávnou chybu v rámci této táhnoucí se diskuse, které jsem se dopustil tzv. "v zápalu boje", totiž že čepy fungují jako záchyt brzdné reakce, což samozřejmě pravda není! Sice jsem si to uvědomil hned poté, ale schválně jsem to nechával být a čekal, kdy se ozve někdo opravdu kompetentní. Jak vidět, moc se jich tu nepohybuje... Tedy oceňuji, že se po několika měsících našel někdo, kdo brzdy opravdu sám někdy rozebíral a dokonce při tom přemýšlel.
Na druhé straně nemohu souhlasit s tím, že pohyb třmenu v čepech je pouze na úrovni několika málo desetin mm. Ony totiž konstrukce citovaných značek vozů rozhodně nepatří k etalonům konstruktérské invence a především ne životnosti. Třmen sám je dosti hmotná součástka, která navíc spadá do kategorie "neodpružených hmot", tedy cokoli, co ho tzv. "drží", je při jízdě (a teď nemám na mysli vlastní brzdění) extrémně namáháno. A právě proto dochází k brzkému vyčochtání vodicích prvků třmenu, což vede ke nepříjemným zvukovým projevům a potřebě výměny dílů. Kromě toho, ti "lepší" kontruktéři se snaží odstranit zmíněný nedostatek kotoučových brzd (absence "vratné soustavy") mj. (jsou tam i další fígle) tím, že implantují mezi dosedací plochy třemene a destičky pružicí prvky a rovněž samotné destičky ukládají vůči jejich držákům pružně, což po odbrzdění vede k úplnému uvolnění tlaku a tím i k volnějšímu otáčení kola (ostatně stačí si vyheverovat kolo s kotoučovou brzdou u vozů různých značek a rukou jím otočit - rozdíly v konstrukci brzdy se projeví ihned!). A to je hlavním důvodem, proč je pohyb třmenů ve vodítkách rozhodně řádově větší, než oněch "nekolik málo desetin mm". K tomu samozřejmě přistupují ještě i další faktory, např. ve formě tuhosti, délky a způsobu uchycení brzdové hadice. Ale to už jsme příliš hluboko v problematice.
Je pravda , že jsem již kotoučovou brzdu někdy rozdělával , je to moje profese. Tím spíš nemůžu souhlasit s Vašimi závěry, které jste uvedl výše. Varianta ,,vyčochtání" přichází v úvahu pouze u provedení kov-kov , např. ŠKODA , nenastává např. u Forda s gumovou vložkou ve třmenu.
Vrstva na brzdové destičce slouží ke snížení hluku při brzdění a přenosem tepla do brzdového třmenu a po krátké době dojde k jejímu slisování v místech tlaku, takže žádnou vratnou funkci není schopna plnit. Mimo to pokud by fungovala jak píšete , vypružila by na obě strany a již vzniklou vůli mezi kotoučem a destičkami po odbrzdění by vymezila a tím znemožnila odbrzdění.
Destičky v držáku kotoučové brzdy jsou uloženy suvně, avšak bez vůle a o jejich pružném uložení nemůže být řeč. Při brzdění jsou unášeny ve směru otáčení kola a to by vedlo k vytloukání držáku , neboť po fázi pružení by došlo k nárazu destičky na pevnou část držáku. Celý problém by se znásobil při změně směru otáčení.
Pružinky na brzdových destičkách trvalým mírným přítlakem destičku drží v držáku a tím ji chrání před vytloukáním v držáku působením setrvačných i brzdných sil a nekontrolovaným pohybem v rámci vůle mezi destičkou, držákem a kotoučem.
Co se týče teplot , uváděných na začátku diskuze, musíme si uvědomit , že bod varu brzdové kapaliny DOT4 je 265 C, DOT3 205 C , běžná teplota zde tedy nemůže být vyšší , neboť by došlo k varu brzdové kapaliny a tím k selhání brzd. Při vyšších teplotách by došlo i k poškození pryžových dílů brzd. Problém tedy nebude ve výši teploty , ale spíše v jejím trvalém působení na použité mazivo, kdy dochází k vysychání jeho tekuté složky. Tuhá složka pak způsobí zalepení posuvných dílů a tím vzniknou problémy , které v diskuzi byly již uvedeny.
Zdravím všechny návštěvníky diskuze a nebojte se diskutovat , víc hlav víc ví.
stanley.hl píše:Je pravda , že jsem již kotoučovou brzdu někdy rozdělával , je to moje profese. Tím spíš nemůžu souhlasit s Vašimi závěry, které jste uvedl výše. Varianta ,,vyčochtání" přichází v úvahu pouze u provedení kov-kov , např. ŠKODA , nenastává např. u Forda s gumovou vložkou ve třmenu.
- Asi právě proto to u Forda (příznávám, že jsem to osobně nerozdělával, ale soused na chatě je zarytý fordista, měl jich už několik, přičemž speciálně s tímhle měl u každého dost problémů, naposledy u Mondea vzadu) tak hojně odchází...
Vrstva na brzdové destičce slouží ke snížení hluku při brzdění a přenosem tepla do brzdového třmenu a po krátké době dojde k jejímu slisování v místech tlaku, takže žádnou vratnou funkci není schopna plnit. Mimo to pokud by fungovala jak píšete , vypružila by na obě strany a již vzniklou vůli mezi kotoučem a destičkami po odbrzdění by vymezila a tím znemožnila odbrzdění.
- Já ale neměl na mysli onu natavenou vrstvu, ale speciální ocelovou vložku na samotném pístku, a pak ony rovněž ocelové "krytky" na obou brzdových deskách, jejichž funkcí je po uvolnění tlaku pomoci "rozevřít" třmem, tj. více (než bez těchto mezikusů) zasunout pístek/pístky do třmene. A že tohle řada výrobců vůbec nepoužívá? Ano, nepoužívá - ostatně jsem zmínil, že jmenované značky zrovna nepatří mezi konstruktérské výkřiky moderny...
Destičky v držáku kotoučové brzdy jsou uloženy suvně, avšak bez vůle a o jejich pružném uložení nemůže být řeč. Při brzdění jsou unášeny ve směru otáčení kola a to by vedlo k vytloukání držáku , neboť po fázi pružení by došlo k nárazu destičky na pevnou část držáku. Celý problém by se znásobil při změně směru otáčení.
- Jak "bez vůle"? Ano, pokud musím desku z držáku vytloukat kladivem, tak to je přesně to, jak to být uděláno, resp. v jakém stavu to být NESMÍ! Ta vůle tam samozřejmě být MUSÍ: desky musejí chodit axiálně zcela volně, což zajišťuje jejich správnou funkci a především rovnoměrné rozdělení přítlaku při náběhu brzdného účinku. Volný chod pak zaručují opět ocelové plíšky/pružinky v místech dotyku desek s držáky a řádné (samozřejmě výhradně měděnou pastou!) promazání těchto míst, které je důležité především u starších brzd, jelikož jen málokdo mění tyto plíšky současně s deskami a když už náhodou, pak se obvykle vybodne na řádné očištění a nakonzervování (opět měděnou pastou) plochy styku mezi plíšky a zrezavělým držákem desek, resp. desek i třmenu.
Pružinky na brzdových destičkách trvalým mírným přítlakem destičku drží v držáku a tím ji chrání před vytloukáním v držáku působením setrvačných i brzdných sil a nekontrolovaným pohybem v rámci vůle mezi destičkou, držákem a kotoučem.
- Aha, tady se najednou o vůli mluví. OK! Ale přitom se stále ještě najdou borci, kteří tyhle důležité plíšky při výměně desek (povětšinou nekvalitních aftermarketových) prostě vyhodí, jelikož tam kvůli rzí nabobtnalým (protože nebyly namázány) styčným plochách (viz výše) nemohou narvat desky...
Co se týče teplot , uváděných na začátku diskuze, musíme si uvědomit , že bod varu brzdové kapaliny DOT4 je 265 C, DOT3 205 C , běžná teplota zde tedy nemůže být vyšší , neboť by došlo k varu brzdové kapaliny a tím k selhání brzd. Při vyšších teplotách by došlo i k poškození pryžových dílů brzd. Problém tedy nebude ve výši teploty , ale spíše v jejím trvalém působení na použité mazivo, kdy dochází k vysychání jeho tekuté složky. Tuhá složka pak způsobí zalepení posuvných dílů a tím vzniknou problémy , které v diskuzi byly již uvedeny.
- Ona teplota varu brzdové kapaliny příliš s možnou max. teplotou vodítek nesouvisí. Vodicí čepy třmenu jsou totiž obvykle buď rovnou součástí držáku desek, nebo jsou do něj zašroubovány, tedy přestup tepla je zde bezprostřední, především pak v případě, kdy ony držáky nejsou vybaveny shora zmiňovanými pružinkami pro desky. Naopak přestup tepla z desek do třmenu a především samotného pístku, teplota jehož dna je z hlediska teplotního limitu brzdové kapaliny klíčovým faktorem, je omezena těmi opět již shora zmíněnými "natavenými vrstvami" či plastovými podložkami na deskách atd. Kromě toho (a dost možná hlavně), prostor v třmenu s brzdovou kapalinou je od nejteplejšího místa, tj. od brzné plochy kotouče, fyzicky vzdálen nepoměrně více (zj. v případě nových, ještě neopotřebovaných desek), než ony čepy, které se nacházejí v jeho bezprostřední blízkosti.
Zdravím všechny návštěvníky diskuze a nebojte se diskutovat , víc hlav víc ví.
Děkuji JERRYMU za větný rozbor mého příspěvku. Právě takový , kdy byl sice technicky úplně mimo , ale vědecky to zdůvodnil tak, že všichni kdo měli pravdu vypadali jako pitomci, mě přiměl zůčastnit se diskuze.
Nepotřebuju mít poslední slovo, ani nebudu již více reagovat. Jen mne zajímá , kdo proboha vrací pístky po odbrzdění u aut , které nejsou výkřikem moderny a nemají ony zázračné specielní krytky na brzdových deskách ?
Pokud někdo zná brzdy jenom z doslechu od souseda, jak může tvrdit, že je nějaká krytka schopna zatlačit pístek po odbrzdění , když to někdy lze těžko uskutečnit i páčením pomocí montpáky?
Proč vracet pístek po odbrzdění několik milimetrů , když bohatě stačí třeba jen jedna desetina, aby destička netřela o kotouč?
A víte vůbec co udělá milimetrová vůle mezi destičkou a kotoučem s krokem brzdového pedálu? A co teprve , když bude těch destiček 8 ?
A proč nelze pochopit , že suvné uložení bez vůle může být pohyblivé?
Proč by měla teplota na držáku brzd dosahovat vyších hodnot , když
je teplo odváděno do tělesa náboje ložiska kola na kterém je držák upevněn a tím i chlazen?
Jak je to vlastně s teplotou neplovoucích brzdových třmenů , např Ford Tranzit , Š 105 , které jsou v jednoum kuse s držákem destiček a veškeré teplo se přenáší do celého třmenu a tím i do brzdové kapaliny?
A jakou teplotu snáší guma bez rizika jejího poškození , když může být na čepech třmenu , které jsou gumovou manžetou těsněny mnohem vyšší než 260 C ?
Ono je nejlepší přejít od teorie k praxi , třeba sundat si kolo a strčit ventilovou měrku mezi kotouč a destičku a vůli si proměřit než dlouze toreticky diskutovat.
Abych se vrátil k tématu diskuze
Po mnoholeté zkušenosti s opravami aut Vám doporučuji :
čípky mažte po očištění pouze lehce olejem ,třeba silikonovým, proti zatuhnutí a korozi.
Držáky destiček vyčistěte , aby destičky šly suvně a bez vůle, čili aby byly pohyblivé, pokud už budete mazat, tak jen proti korozi a něčím co nelepí prach, abyste neudělali víc škody než užitku. Nepřeceňujte vlastnosti měděné, nebo jiné pasty, měď ulpí pouze v místech sevřených mezi dvěma plochami, v ostatních místech ji následkem působení různých vlivů již příště stejně nanajdete.
Pokud pístek jde těžko zatlačit , můžete pod prachovku vstříknout trochu brzdové kapaliny, která ho namaže a tím usnadní jeho zatlačení. Pokud ani toto nepomůže , je nutno zkontrolovat pístek na korozi těsnicí plochy, případně vyměnit těsnicí gumičku, která ztvrdla , nepruží a pístek se odbrzdění nevrací do původní polohy.
A nakonec použijte veškeré dodané příslušenství , zajišťovací šrouby, pružinky i plechové vložky, jak radí Jerry.
A to je úplný konec. To sem měl říct já. Tak to řekni. KONEC
Stanley
Naposledy upravil(a) stanley.hl dne sob bře 10, 2007 21:17, celkem upraveno 1 x.
Právě jsem se vrátil z garáže. Kromě jiného jsem se opět hrabal v brzdách - kolegovi, kterému permanentně přibrzďovala levá zadní. Proč? Poněvadž někdo při zásahu do brzd kvůli stáčení kotouče nenamazal vodítka. Bohužel došlo k "zakousnutí" gumičky vymezující vůli u "náběžného" šroubu v třmenu, takže zůstala vězet ve třmenu (namísto aby držela na vybrání šroubu) a omezila jeho axiální pohyblivost.
Ale proč to vlastně píšu: Z hlediska "obvyklých" konstrukcí kotoučových brzd je to vlastně OK. Vždyť všechny "trochu" přibrzďují/váznou i po odbrzdění, u všech se mnohem více opotřebovává "vnitřek" (vnitřní deska a vnitřní třecí plocha), tak vo co go? Ano, když moc neočekávám, tak mi to nevadí a ušetřím si zklamání. Tam mi "ta desetina" samozřejmě stačí.
Jenže existují i takové konstrukce (či spíše provedení), které umějí skutečně odbrzdit ÚPLNĚ! A nejen to: umějí dokonce nechat desky "zaklínovat" kotouč proti pohybu při stání proti mírnému kopci po pevném došlápnutí brzdy a jejím následném uvolnění (pozor - samozřejmě teď nehovořím o systému Hill-Holder v jakémkoli provedení!), brzdy, které odhalí samovolným rozjetím vozu i ten sebemenší svah, zatímco jiné vozy prostě stojí... A když člověk při výměně kapaliny vidí, jaký pohyb koná třmen u takovýchto brzd při natlakování, tak pochopí (tedy jen ten, kdo vůbech chce pochopit)...
Ostatně zajímavý pohyb dokáží konat i samotné desky, a to RADIÁLNĚ: při změně směru jízdy se při brždění díky vůli v pružinových vodítkách "přesouvají"/opírají se střídavě o jednu či druhou stranu držáku (to se samozřejmě děje vždy, jen tam není ten "pohyb"), čímž brání svému zatuhnutí ve vodítkách, např. v důsledku koroze.
K pevným/"neplovoucím" třmenům, např. u škodovek řady 105/120/130 (některé dokonce ve čtyřpístkovém provedení!): jejich odolnost proti přehřívání byla opravdu bídná, a to nejen z důvodu neventilovaných kotoučů, ale právě kvůli konstrukci, včetně umístění pístků "dnem ven".
A konečně na závěr: Nikdy jsem netvrdil, že mezi kotoučem a deskou vzniká milimetrová vůle. Ona tam ostatně nevzniká vůle ani desetinová! Já jsem hovořil výhradně o rozsahu pohybu třmenů vůči čepům, která je v případě těch "chytrých" konstrukcí (dle popisu shora) opravdu řádově větší, než u těch "obyčejných".
. Nicméně, co jsem se ptal asi desítky mechaniků a prodejců, všichni doporučovali pístek ve třmenu nemazat vůbec, pouze při montáži pístku do třmenu namáznout pístek silikonovým olejem či vazelínou pro snazší zasunutí. Vodicí čepy lehcepotřít vazelínou (kromě grafitky jakoukoliv kloudnější, tedy ne OO), může být molyka, lithná báze, třeba pro náby kol, zasunout čepy, povyndat a otřít. Pak nasadit manžety. Jde jen o to, aby se mazivo dostalo do pouzder, kde jej udrží O kroužky. Pod samotnou manžetou nemá mazivo na čepu co dělat. Tedy čep pod manžetou může být mastný, ale ne v takovém množství, aby to skáplo na manžetu. Tož tak.
.
