abc píše:...v čem se projevuje ta NUDA
Děkují.
Napadá mě, jestli jsem tě víc nadzvedl slovem nuda nebo slovem pojebaný...
Částečně už ti odpověděl Jarek, když zmínil tu (téměř) dokonalost. Osobně mezi slova dokonalost (ať už bezvýhradně nebo téměř) a nuda vkládám rovnítko prakticky celý svůj život. Mám to tak prostě nastavené a cokoli je dokonalé, mě přestává zajímat. Takže si uvědomuji, že jsem ke své poznámce měl ještě napsat "dle mého soudu" či něco podobného vyjadřujícího můj osobní postoj, mea culpa. Pravda, s tímto Lexusem jsem taky nikdy neměl tu čest a možná mi to nebudeš věřit (nebo budeš kroutit hlavou), ale snad ani nemám zájem (viz výše.) Právě proto, že věřím, že je (téměř) dokonalý.
Jsou lidé, kteří obdivují (milují, třeba jarson1) dokonalé věci, já se mezi ně nepočítám. Jejich obdiv jim neupírám, naopak jim jej přeju. Jak psává Peťas - každý jsme jiná člověci, svět je barevnej, jsou auta dokonalá (či jen téměř), méně dokonalá, dobrá, vyloženě špatná dnes už snad ani nejsou. A vo vo vo tom to je. Každej máme rád (vyhovuje nám) něco jinýho a třeba v téhle konkrétní debatě jsem plně na straně leforta. Netvrdím, že bych nikdy nemohl mít japonské auto, ale určitě by to nebyl vůz typu tohoto konkrétního Lexu. A už jen na samý závěr zopakuju, co jsem tu za ta léta už možná dvakrát napsal: abyste se s těch japonců náhodou neposrali, přátelé...
Připouštím, že kupř. z hlediska techniky a spolehlivosti občas máte být na co hrdí, ale ve svém přístupu a náhledu byste si někdy mohli podat ruku s tolik opovrhovanými koncerňáky. Mír v duších, přátelé, a stále kolama dolů, ať už s vozem jakékoli značky.