Itall píše:Není Japonec jako Japonec. Stačí si projít pár autosalonů u nás v ČR. Tam se sice spolehlivost neposoudí, ale některé věci vidět jsou. Např v kategorii malých aut mě překvapila Mazda 2, jak je uvnitř malá a i jinak nic moc. Bezprostředně jsem pak přesedl do Fiesty (to je stále sesterský vůz?) a byla prostornější i sympatičtější. Pak hned do Corsy, ta je uvnitř ještě prostornější. Pak do malého Swifta a kupodivu - ten byl uvnitř nejprostornější, má ale menší kufr. Potom Micra, ta je uvnitř jako chudý příbuzný. Yaris je dobře řešen, má posuvná zadní sedadla, ale vpředu není přehršel místa, zvl. pod volantem. Pak ten černý interiér v základu - nic moc, takhle v parném létě to musí být mňam. A digi přístroje uprostřed mě také nenadchly. Ale na spolehlivost Toyoty bych vcelku věřil. Aféry se strhly v Americe skutečně poté, co Toyota vytlačila GM z postu celosvětové jedničky a krachly americké automobilky. Nezdá se mi, že by to byla zcela náhoda.
To rozhodně není (Japonec jako Japonec)! Pokud však chceš srovnávat vozy japonských značek (a nehovořil bych o "Japoncích", poněvadž většina z nich nemá s Japonskem nic společného) hlavně podle vnitřní prostornosti, pak ovšem ve Tvém výčtu chybí ti nejlepší ve třídě, jimiž jsou Honda Jazz a Mitsubishi Colt. Doufám, že jsi na ně "pouze zapomněl", nikoli že bys pro srovnání s evropskou konkurencí záměrně volil málo konkurenceschopné vozy, jak to s oblibou dělá většina motoristických novinářů píšících pod taktovkou Axel Springer Verlag(-u)...
K jednotlivým shora zmíněným vozům:
- Co vím, tak Mazda 2 nemá se současnou generací Fordu Fiesta nic společného; Mazda 2 se vyrábí ve Španělsku;
- Swift se vyrábí v Maďarsku;
- Micra snad rovněž ve Španělsku, v každém případě však v Evropě;
- Yaris z větší části (s výjimkou některých, zejména těch výkonných motorizací) ve Francii;
- Colt v Beneluxu;
- Jazz v Číně, Koreji a Japonsku (odtud jde Evropy jen minimum těch vrcholných verzí).
Existuje ovšem např. verze Colta vyráběná přímo v Japonsku pro asijské trhy, která je stylisticky velmi blízká evropské verzi, ovšem jedná se o vůz, který by byl např. v podmínkách ČR či Španělska, Itálie, Portugalska (tam ovšem dávají přednost spíše sedanům) či Řecka, o zemích jako Dánsko nebo Finsko ani nemluvě, schopen zastat roli plnohodnotného vozu ve finančně průměrně situované rodině, a to se nevyjadřuji o jeho technických a kvalitativních parametrech, dosti vzdálených (pochopitelně směrem do plusu) od evropské verze. Proto se ptám: Čí zájem stojí za tím, že se na evropském trhu pohybují právě takoví "nejaponští Japonci" a zákazník dnes nenarazí na kvalitního "japonského Japonce"?
P.S.: Otázka tarifních i netarifních překážek obchodu je mi přitom dostatečně známa.
